Čas
Bílá Lucie
Jampadampa (2003)

Povídej mi o svých snech
a o těch zdech,co obrůstá dávno mech
Nech mě jít svou zahradou,
kdy ž stíny zas táhle přikradou

V knize smutku nech mě číst
a drž mě dál jako spadlý list
Dal´s mi víc,než sám jsi měl-já tobě nic-
až teď to vím-bohužel...

Tiše stéká čas
po mně stéká čas
zrádná mořská sůl
odpadává z řas-na zem z řas

Na Větrným návrší oheň vyhasnul
já se tě nedočkám
Hejno černrjch havranů se rozletí
snad ví,že smutek mám

Tak´s mě poprvé
zranil až do krve
více než trnů pár
víc než dravčí spár

Tiše stéká čas
po mně stéká čas
zrádná mořská sůl
odpadává z řas-na zem z řas

Né,ty vážně nejsi z těch
co opustit je snadný
jako hřích-jak hřích
co já spáchám

Tiše stéká čas
po mně stéká čas
zrádná mořská sůl
odpadává z řas-na zem z řas