Text: Gábina Osvaldová
Hudba: Lars Anderson, Stehen Davies
Jenom mi povídej
co cejtíš, jak se máš
i když nic neříkáš
tak mi stejně povídáš
Do svůdnejch pohledů
tak do těch nejedu
nelžu a nekradu
jsem pozadu
Jen si pozor dávám
co ještě rozdejchám
Před sebou prázdnej tác
na něm tvejch sedumnáct
Jak tehle hlavolam
tak asi poskládám
Před sebou prázdnej tác
na nem tvejch sedumnáct
V tý prázdný kantnýně
začínáš tak nevinně
Život je prázdnej tác
Tvý prání za chvíli
zmizí, třčba nebyly
Kdy se černý myšlenky
v bílý promění
Když se obraz rozpouští
jako led na poušti
Pískovou mandalu
vítr rozfouká
Jen se občas ptávám,
jsem tohle ještě já?
Před sebou prázdnej tác
na nem tvejch sedumnáct
Jak tehle hlavolam
tak asi poskládám
Před sebou prázdnej tác
na nem tvejch sedumnáct
V tý prázdný kantýně
začínáš tak nevinně
Život je prázdnej tác
jestli to rozdejchám
a jestli vůbec mám
na to se ptám
Život je prázdnej tác
Jak prach mi usedáš
na usedavej pláč
Dík, že mě nezvedáš
neříkáš: "Není zač"
Pískovou mandalu
sfoukne vítr pomalu
Jak mniši v Tibetu
já to všechno zametu
Život je prázdnej tác
Život je prázdnej tác
Život je prázdnej tác
... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny