Němá
Langerová, Aneta
Dotyk (2007)

Jsi mou němou útěchou
do nových dnů mě probouzíš
dotýká se mě tvého hlasu tón
když do mých snů tiše vcházíš
skrýváš se,skrýváš se.

Jsi mou kresbou barevnou
černobílým pohledem
skrýváš se do světa snů mé tajemství obrazů
skrýváš se
skrýváš se do světa snů mé tajemství obrazů u sebe tě mám
skrýváš se do světa snů,jsi tajemství obrazů,u sebe tě mám..i když nejsi tu semnou
skrýváš se..do světa snů..jsi tajemství(když do mých snů tiše vcházíš..)
Je podzim je Říjen
fouká vítr,my spadnem
z koruny stromu,dolů na chladnou zem kde zemřem
snad zapomenem na den jako listí pádem
až s novým ránem vstanem až smutek mění v zapomnění…

Co cítím je něha
co vidím jsme ty a já
do rychlých kroků se vrhám mou mysl opouští tma

Ze střepů nočních hvězd dnes naposled spojím náš svět,
s nadějí znovuzrozenou se vrátíme zpět do koruny stromů
ze střepů nočních hvězd dnes naposled
spojím náš svět
s nadějií znovu zrozenou se vrátíme zpět…do koruny stromů

V srdci chvění před koncem odloučení pohrdání,obviněni před koncem,hanobení
rozdvojení opuštění v přestrojení..je konec představení před koncem
co císíš je něha co vidíš je já a ty.
neříkej ,že ti to nedá se rozejít i tam kam já chci jít…

Ze střepů nočních hvězd dnes naposled spojím náš svět
s nadějí znovu zrozenou se vrátíme zpět do koruny stromů
ze střepů nočních hvězd dnes naposled
spojím náš svět
s nadějí znovu zrozenou se vrátíme zpět do koruny stromů
do koruny stromůůů,do koruny stromů