Balada o kornetovi a dívce
Kubišová Marta
Songy a balady (1969)

Ve svitu loučí stín se stínu leká,
nad hradní dvůr mrak tiše vplul,
když dívky pláčou, muže válka čeká,
a noci zbývá jen půl.

Za chvíli svítá a tam v jedné z věží,
kornet se loučí s dívkou svou,
znavení láskou, v lóži bílém leží,
a nezná slůvka zní tmou.

Ref:
Tady to jsou tvoje vlásky plave,
tady to tvá je nezná tvář,
tady to jsou tvé dlaně hravě,
ani nedýcháš.
Tak tady spí tvé tělo krásné,
dívenka pláče potají,
hej, kornetě vstávej, ráno časně,
kde se oči tvé toulají.

Bitva už končí, pouze kornet chybí,
zmámený láskou tvrdě spal,
nad hrobem zběhů, tam se smrtí líbí,
a povel dává pal.

Ref