Dachau blues
Kryl, Karel
Maškary (1970)

Když stíny k sobě v touze lnou,
tma prohlásí se kouzelnou
a někde znějí bicí,
když měsíc tepe do mřížky
dva Popelčiny oříšky
s šedivou holubicí,
když zvony půlnoc dozvoní
a vratiče se rozvoní,
zlý sen se vrací znovu,

/: jsou dosud v oknech střepy skla
a krev, jež znovu vytryskla,
skapává do proslovů. :/

Když úzkost chodí po špičkách
jak dívka v modrých lodičkách
a v bílé rozhalence,
když promarněno vzkříšení,
když most má pouta lešení,
jež křičí na milence,
když zlato pláče mosazí,
když vzduch se oděl do sazí
a prázdnem škváry zeje
/: zas strach má ze lži mozaiku
a za svěrací kazajku
už našel farizeje. :/