Zůstaň už stát
Korn Jiří
Tep (2002)

On:
Jdu dál, i když vím, že mám zůstat stát...
dávno,dávno jsem ztracený...
zas míjím tě dál,
pokaždý tě potkám zasněnou a průhlednou.
Ona:
Tak zůstaň už stát!
Je známo, že průhledná a zasněná
trpělivost ztrácí!
On:
To já vím, do tý chvíle zas než tě potkám,
pak rozhřeším nám útěkem...
Oba:
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu!

On:
Zas míjím dny prázdný, mám zvláštní sen -
- křičím, nikdo mě neslyší!
Ona:
Jdeš dál, zase zítra tě ráno potkám.
Potají se milujem...
On:
Já pátrám jak dál,
jsem dávno v těch zvláštních ránech ztracený
pokaždý nás míjím...
Ona:
To já vím, do tý chvíle zas, než tě potkám,
že rána řeším útěkem...
Oba:
/: Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu! :/
On:
Jsem v tobě skrytý, dávno už nejsem sám.
Už nejsem tím, kým jsem byl...
Ona:
Já cítím a vnímám a je mi jasný,
že tohle smysl má.
MÁ! Že tohle smysl má!
Oba:
/: Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu! :/