U třetí lavičky jsi vždycky stála já jsem byl malej ty jsi byla malá my jsme se prali jenom kvůli tobě ty jsi se tomu všemu smála otec rád slavil zbyla ti jen máma co se dá dělat to se někdy stává i v lepších rodinách než byla tvoje aspoň mám ten dojem
vždy jsme se toulali až dlouho do tmy byli jsme všechno možný jen ne hodný sousedi nemohli nás mít rádi a vašim to bylo volný výchova ulice může být zrádná splete tě v tom co je a není pravda ale ty byla jsi si vždycky jistá dost brzo vylítla jsi z hnízda
ví kdo ví kdo ví jen ty a já kdo má kdo chce kdo nehledá kdo z nás se dostal tam kam chtěl možná se potkají dvě vzpomínky z kdysi
no a pak roztrhla se naše parta jo cesty životem to není sranda obzvláště když jsme ještě malý a nemůžem se bránit teď bych ti mohl pomoct je to jiný lavičky zmizely a ty s nimi co jsme si na nich řekli oba víme snad jsme to z ještě neztratili
ví kdo ví kdo ví jen ty a já kdo má kdo chce kdo nehledá kdo z nás se dostal tam kam chtěl
ví kdo ví kdo ví jen ty a já kdo má kdo chce kdo nehledá kdo z nás se dostal tam kam chtěl
možná se potkají dvě vzpomínky z kdysi |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.