Když už nemáš touhu běžet krajinou a řvát Když začínáš tušit stín, když začínáš se bát Když tvý nohy nechtěj hledat cestu přes močál Když i kopce, stromy k tobě náhle promluví Když už máš cizí tvář Když tvý sny odešly spát Když je stín nad tebou Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD
Když tě řeka večer k sobě volat začíná Když se ve vzpomínkách začneš vracet do dětství Když tvý oči vidí, jak kolem čas utíká Když se noci dlouží a tvý dny se zkracují Když už máš cizí tvář Když tvý sny odešly spát Když je stín nad tebou Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD
Když svůj pohled upíráš jen na zem, do listí Když už nezávidíš ptákům odlétajícím Když je doba zlá a ty se schovat zalejzáš Když už Minas Morgul po tvý duši nedychtí Když už máš cizí tvář Když tvý sny odešly spát Když je stín nad tebou Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD
Mýtus Insania, Kniha II, Žalm VII, verš 153-176 |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.