Kde umírají
Horváth Vlasta
Do peří nefoukej (2006)

Když usínám.
Svět nebolí.
Řeč snů už z dálky zní.
Dech dnů.
Si zkoušejí.

Kdo jsou a kdo jim skutky váží.
Kde umírají – proč a jakou ráží.
Mám spát sám když myšlenky jdou.
Už jdou.

Vím kde se sejdou.
Stůj než vejdou.
V jednu chvíli projdou.
Dál tu jsou.
Vím že jsou.
Kdo to ví kam sen smí.
Strach mám.
Z tíhy snů.
Snad mám hodit je lvům.

Já vím co naše duše váží.
Anděl spí – na stráži.
Můj sen a já v něm tady mám žít.
Už jdou.

Vím kde se sejdou.
Stůj než vejdou.
V jednu chvíli projdou.
Dál tu jsou.
Vím že jsou.
Jen se směj.

Krásným snům.
Dávný směr.
Běhy příběhů.
Ztráta snů.
Už jdou.

Vím kde se sejdou.
Stůj než vejdou.
V jednu chvíli projdou.
Dál tu jsou.
Vím že jsou.
Už jdou.

Vím kde se sejdou.
Stůj než vejdou.
V jednu chvíli projdou.
Dál hlavou.
Vím že jsou.
Už jdou...

Vím kde se sejdou...
Vím že jsou...