Ty spíš a já se dívám z okna vzhůru ke hvězdám
V myšlenkách tě tajně líbám chci tě čím dál víc
Prstem mléčnou dráhu sjíždím, obkreslím souhvězdí
Do tvých snů se tiše vplížím a sáhnu po štěstí
Proč to tak bolí když je člověk sám?
Proč pocit mám že se tě nedočkám?
Jen malou chvíli než se rozední
a pak mě hlaď a líbej
My dva jsme prostě sobě souzení
Vidím to ve hvězdách
Jen malou chvíli než se rozední
a pak mě hlaď a líbej
My dva jsme prostě sobě souzení
Vidím to ve hvězdách
Když spíš a já se dívám z okna do tmy na měsíc
Jenom tebe v hlavě mám chci tě čím dál víc
Všechny hvězdy spočítám v každý vidím jen tvou tvář
Představím si mléčnou dráhu jako její svatozář
Proč to tak bolí když je člověk sám?
Proč pocit mám že se tě nedočkám?
Jen malou chvíli než se rozední
a pak mě hlaď a líbej
My dva jsme prostě sobě souzení
Vidím to ve hvězdách
Jen malou chvíli než se rozední
a pak mě hlaď a líbej
My dva jsme prostě sobě souzení
Vidím to ve hvězdách
Jen malou chvíli než se rozední
a pak mě hlaď a líbej
My dva jsme prostě sobě souzení
Vidím to ve hvězdách
Jen malou chvíli než se rozední
a pak mě hlaď a líbej
My dva jsme prostě sobě souzení
Vidím to ve hvězdách |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny