Možná sivzpomínáš na tu noc páteční
která nás nad ránem změnilanavždycky
Noc, kdy nic netlačí v posteli zbodláčí
kdy měsíc zhasíná na láhvi odvína
S rukama od krve milovat poprvé
najednou všecko říct a nechtítublížit
Možná si vzpomínáš na ten denposlední
v rádiu zpívali o láskáchnevšedních
Do louží v ulicích padal sníh, šedivej jaknáš byt
a víno na stole nebyl čas otevřít
Někdo z nás spálil most přes řekuLhostejnost
nezbyl nám žádnej cit, už aninenávist
košile svatební potrhal vítr dní
ten, kdo nám zastele studený postele
kdo mi tvý objetí vymaže z paměti
tvá jizva na dlani a kalná svítání jsoupryč
jen tenhle prázdnej byt tu zbyl
jen tenhle divnej byt mi zbyl
Nezbyl nám žádnej cit, už aninenávist
košile svatební potrhal vítr dní
tak, kdo nám zastele studený postele
kdo mi tvý objetí vymaže z paměti |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny