Zemětřesení
Harlej
Když chválím, tak sebe (2004)

Víkend pomalukončí
a venku asi už svítá
musíme vstávat a realitu
pustit do dveří tvýho bytu
Otevřít okna a mezitím zas
naposled vínem zpomalit čas
dopijem kafe a můžem jít
každej svou cestou, bez loučení

R: V rádiu zatím hlásí zprávy
že se pod náma otřásla zem
bouchaly sopky a v potocích lávy
pluli jsme spolu, dokud stačil nám dech
Nechci znát tvoje pravý jméno
odkud jsi přišla a kolik máš let
dalas mi všechno a za chvíli zmizíš
do ranní mlhy bez výčitek

Dva dny jsou málo a přitom tak moc
z noci je ráno a ze dne noc
v hlavě mám zmatek, nevim co říct
prosím tě, taky neříkej nic
Teď musim zpátky, tam kde je klid
budu se tvářit, tak jako dřív
a tajně čekat, až přijde den
a znova se se mnou propadne zem