Blazen a dite, dva lide prosti, brodi se snehem zimni krajinou. Blazen a dite promrzlych kosti urcite behem zimy zahynou. Nejtezsi vlocky, ktere kdy spadly, snesly se na ne s krutou radosti. Nejtezsi vlocky tise se kladly na bile skrane, vnikly do kosti. Kam asi miri ukrutnym mrazem, snehem a ledem podivny par… Kam asi miri… Snih pada na zem. Dite je blede, blazen je star. Slepeje tiche po nich tu zbyly, nestesti dyse z dojemnych stop. Slepeje tiche kraceji k cili, kraceji tise, cilem je hrob. Blazen a dite prosli tim krajem lhostejnych lidi v onen zimni cas. Blazen a dite… Kdo z vas ma zajem, at jde a vidi, co dovede mraz. Psenice kvetla, nebe se smalo a slunce na zem svitilo v ten cas. Psenice kvetla, kdyz se to stalo: Blazen a dite zjevili se zas. Nad krajem pluli jako dva mraky, sedivym steskem slunce zakryli. Nad krajem pluli jako dva mraky potrestat bleskem svet nas rozmily. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.