Jinde
Hana Hegerová
Potměšilý host (1987)

Těch doktorů a zvláštního dozoru, těch testů, prášků, skotských střiků... Těch poklon, tuzérů a díků, jež rozdala máma právem zoufalá, že táta zase vezme pali, jen co se psychiatři vzdálí.
Pátrání kriminální ústředny vždy našlo tátu někde v mlází, či přímo v lese na okrese Bardejov, jak přemítá, kde je jinde - jak tam jít, jak přemítá, kde je to "jinde" a jak tam jít.
Já zatajila dech, když jsem jednou na vratech vzkaz našla přichycený drátem... To bylo
v třiašedesátém. Pár běžných vět: "Budu tu co nevidět." A něco jako "Všechny líbám." Zas někam běžel změnit klima.
Pátrání kriminální ústředny vždy našlo tátu někde v mlází. Až jednou zmizel a s ním svízel doktorů. Jako v létě sníh, jako z nevěstince mnich.
Na nádraží Praha - Střed si vyráží dnes každý, kdo se chystá jinam. Já taky jízdenku už svírám. A kromě ní stejně jako v posledních pár létech, teplé pivo s pěnou. Až sedne, čekám s věčnou trémou.
Pátrání kriminální ústředny mě těžko najde někde v mlází či přímo v lese na okrese Bardejov. Já zůstanu ve svém jinde, tam kde jsem. Já zůstávám ve svém jinde - tam kde jsem.