Můj milý málo milý je
Hana Hegerová
Lásko prokletá (1977)

Můj milý málo milý je.
On miluje své milieu,
své milieu, kde já jsem cizí,
kde nevětrá a neuklízí.

Můj milý málo milý je.
Svůj vztek si na mně vylije
a zmizí jako voda z koše.
Já týdny čekám listonoše.

Kde asi ten můj milý je?
Už vadnu jako lilie.
Svá přání náhle svěří poště:
"Kup mejdlo, rejžák, rum a koště!"

Už přijel! Rum si nalije
a hodný je a milý je.
Má nejen koště, rýžák, mýdlo,
má taky mě a navíc jídlo.

Můj milý málo milý je.
On miluje své milieu.
Jsem za pár dní zas pro něj cizí,
zas nevětrá a neuklízí.

Můj milý málo milý je.
Svůj hněv si na mně vylije
a zmizí jako voda z koše.
Já zase čekám listonoše.

Kde asi ten můj milý je?
Já vadnu jako lilie.

Ale jednou
já mu zvadnu jako oleandr,
může si pak jít na věčnej vandr.

Já mu zvadnu jako rezeda,
jen ať pukne vzteky, nezbeda!

Já mu zvadnu jako lomikámen,
s naší láskou už je stejně ámen.

Já mu zvadnu jako kapradí,
ať si mě jiná nahradí.

Já mu zvadnu jako kopretina,
je to stejně jenom jeho vina.

Já mu zvadnu jako libeček.
Ať jde k šípku blbeček!

Já mu zvadnu jak růže.
Žít můžu bez muže.

Já zvadnu jako bez.
Ještě dnes!