Má švih,má šarm,no a já ji znám.
Má hezký úsměv a svůdný krok,
a tak jsem ji znát znát chtěl víc.
Má tam i tam,co mám rád a ne sám.
Nohy má dlouhý jako přstupný rok,
a tak jsem jí šel říct:
Ref:
Veř mi,já tě budu mít rád nejpozději už za malou chvíli.
Prý bych měl snad pozor si dát a žít jen tak,jak se dá.
To pak už nebudu já.
Máš tu čest,že mě můžeš svést a být má.
Má švih,má šarm, no a já ji mám.
Máme se rádi už víc než rok a nechybí nám teď nic.
A nevím, když čas rozdělí i nás,
nedám si rášky ani do hlavy brok a jiné půjdu říct...
Ref:
Veř mi, já tě budu mít rád
nejpozději už za malou chvíli.
Prý bych měl snad pozor si dát
a žít jen tak,jak se dá.
To pak už nebudu já.
Máš tu čest, že mě můžeš svést a být má.
Tohle jsem já jí říkal vážně.
Zaplakal hlas i můj anděl strážnej.
Kam se to řítím? Kdy já už zmoudřím?
Do smrti mé a pak co dál?
Ať budu v pekle či v bájném ráji,
kouknu se, jestli tam dívky mají.
A kdo mě zná,ten už rozpozná,
co já i tam bych si dávno přál-
nejvíc přál.
Ref:
Veř mi, já tě budu mít rád nejpozději už za malou chvíli.
Prý bych měl snad pozor si dát a žít jen tak, jak se dá.
To pak už nebudu já.
Máš tu čest, že mě můžeš svést a být má.