Život jde dál
Gott Karel
Karel Gott '78 (1978)

Vzpomínám na léta, kdy jsem býval mladší než jsem dnes.
Všechny krásy světa vešly se mi tenkrát do kapes.
Ve snech jsem si létal jen tak v oblacích.
Věřil jsem že dětství se nám neztrácí.
Staral jsem se pouze, jaké budou dárky k vánocům.
V každé mělké strouze plul koráb můj až k protinožcům.
Ze školy jsem chodil vždycky oklikou.
Až jsem jednou poznal tu pravdu velikou.
Život jde dál, dál, už je to tak.
Život jde dál, dál, rychle jak vlak.
Chceš vystoupit, jak, život jde dál.
Chceš zastavit, jak, život jde dál, život jde dál.
Psal jsem dopis dívce, i když nevěděl jsem vlastně proč.
Zajímal mě více velký řetízkový kolotoč.
Máma říkala mi buď jak dospělý.
Neměl jsem rád nudu dlouhých nedělí.
Kouskem bílé křídy, napsal jsem to po zdech okolí.
Následoval výprask, který mě už dneska nebolí.
Čas nemá čas čekat na povolení,
Zahojí ti jizvy po prvním holení.
Život jde dál, dál, už je to tak.
Život jde dál, dál, rychle jak vlak.
Chceš vystoupit, jak, život jde dál.
Chceš zastavit, jak, život jde dál, život jde dál.