Nevinná
Gott Karel
Karel Gott '77 (1977)

Neviná, snad je vážně ještě neviná,
s hračkou v dlaních večer usíná,
neviná a tím tě vábí.

Netuší, co je láska ještě netuší,
je jak portrét s drobnou retuší,
neviná, třešně jí svítí na uších.

Každou noc pod polštář
vkládá svůj malý snář.

Nečeká, na tvůj příchod ještě nečeká,
jak je blízká, tak je daleká,
neviná, jak zeleň lístků na řekách.

Každou noc pod polštář
vkládá svůj malý snář.

Šepotá jak je život krásný, šepotá,
všechno zná už kromě života,
neviná, jak pták,
jenž křídlem třepotá.