Až naprší
Gott Karel
Hlas můj nech tu znít (1967)

Zpátky se ohlížím.
za tím, co si vzal dávno čas.
Vím, že už nesklížím
vázu, kterou už rozbil čas.
Voda z vázy vylitá
je teď v nebi jak zlatý mrak.

Až naprší, nachytá
vodu růží záhon či pták,
mlýnský náhon,
růži záhon a pták.
Mlýn kolem otočí,
zazpívá mi "klap-klapy-klap".
Růže mi do očí
poví, že jsem dávno už chlap.
Křidly pták mi zamává
a já půjdu sám bůhvíkam.
Mapa smysl nedává,
kompas nechce vést ke hvězdám.
Vítr zpívá,
že mi zbývá jít sám.
Tam, kde se dotýká
černé země mrak, bílý mrak.
Ať mi nikdo neříká
že tam letět smí jenom pták,
jenom pták,
jenom pták, je...