Oběti ponorných řek
Filipová, Lenka
Pocit 258 (1990)

Večírek klopýtal k ránu
Noc byla nedopitá
Květiny v celofánu
Uschly a nesvítá
Jak z hloubky oceánu
Zní slůvka poztrácená
Pojď, je to silnější než já

V samotě podloudníků
A pašeráků hvězd
Jim v malém pokojíku
Pak vzdala láska čest
Bez výkřiků a vzlyků
Jen věta nalezená
Pojď, je to silnější než já

Když ráno pohledy svléká
Ty, co noc utápí v tmách
Jako ponorná řeka v našich myšlenkách
A nikdo neví, kam vtéká
Neví, kde vyvěrá
Pojď, je to silnější než já

Modré ryby těch přání
Prchají před světlem slov
Myslí na milování
Jenomže straší je lov
A nikdo nemá zdání
Co řeka z břehů strhává
Pojď, je to silnější než já

Tu du du ...

A v nedopité sklence
Končí ten večírek
Pro krásné utopence
Oběti ponorných řek