Hotelové zrcadlo
Filipová, Lenka
Pocit 258 (1990)

Jsem zrcadlo na prázdné stěně
Jsem sběratel všech krásných
lidských tváří
Jsem galaxie v pasti,
na které nápis "Hotel" září
Kdo byl v tomhle pokojíku
Ponořil svou tvář do mých hlubin
a zůstal v nich
V zrcadlovém úkrytu
Tam na druhé straně světla
je tu stále ta holka
Kterou opustili všichni
Ti, které ona opustila
Tak všem píše pohled
Číšník jí dal prášky a řek'
"Na nikoho neber vohled"
Chlápek s kufrem digitálek
A pak herec, co se učí roli
Revolver k spánku si náhle přiloží
A já s úsměvem mu říkám