Možná
Drda, Zbyněk
Pohled do očí (2007)

Posledních sil jí moc nezbývá
I když se brání, tak ví, že taky má den
Kdy se kácí všechno, co začíná
Dobýt zpátky zkouší ztracenou zem
Ještě to zkouší a cítí, že zem je pod ní vratká
Ještě to zkouší a cítí, že krev je trochu sladká

Mý noci boří, město za ní hoří
Bloudíme tady v páře, hrajem' si na samotáře
Ví, kdy nasednout z ničeho najednou
Už ze svý země letí ke mně, cítím, že vábí mě jemně
Dál - mě - tá - hne - do - se - be

Mokrá ví, jak má plout
Suchá ví, jak neuschnout
Možná může projít rám
Možná vím, že se mi jen zdá... jenom se mi zdá

Je jako pouto, co mě kroutí
Cítím, jak všechny stěny v mojí hlavě hroutí... ona
Blíž ke mně míří ze svý země
A už vím, že nezastaví

Mokrá ví, jak má plout
Suchá ví, jak neuschnout
Možná může projít rám
Možná vím, že se mi jen zdá
Jak mám jít, jak mám plout
Jak se ti můžu nevyhnout
Možná můžu rozbít rám
Možná jsem, možná se jen zdám