Nádhernou bolest a pach krve při půlnočních proměnách, doprovází vytí vlči, který tone v ozvěnách. Mlžný opar pluje tmou a na magický znamení je z člověka vlk, z vlka člověk, co každou noc se promění. Nešťastný, unavený nesou úděl svůj a každou půlnoc musej stůj co stůj, zpátky z říše lidí, ale sami nechtějí. Smrt je nevykoupí je to prokletí, trvajíci staletí ... Plamenný voči ve tmě vodrážej hvězdy vzdálený, touha po volnosti za cenu prokletí duše na prach spálený. To jsou vlkodlaci, který se ve tmě ztrácej, z lesů do města se vracej. Neštastný, unavený ..... Osud v kapuce hladí je po tvářích, jejich bolest občas utiší. Píseň vlkodlaků často zaznívá, ale nikdo z vás ji neslyší. Psychiatři je v knížkách nenajdou, vlčí lidi tady stejně jsou. Nešťastný, unavený .... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.