Milostná
Daniel Landa
Pozdrav z fronty (1997)

To je štěstí, že mě nechytili.
Ještě svítíš... přes ostnatej drát musím přelejzat k bílý
zdi naší vily.
Zmlklý auto, v něm dva bystrý chlapi
v noci hlídaj. Až vystrčím hlavu střelí - budou v právu,
vím že tě to trápí.
Zkoušám kuchyň, okno povolilo.
Hlavně tiše! Jak zloděj se sem kradu. Je mi špatně
z hladu - to je vše, co mi zbylo.
Tak tě vídím zase po věčnosti.
Jak mi chybíš! Kvér mě trochu studí, syn se často
budí. Vstávej - přišli hosti!
Proudem do deky tvoje veliký slzy kanou.
Spěšný doteky dřív než vyžene mě ráno.
Ještě kluka musím taky vidět.
Potichoučku. Nevědomost zlatá - vědět, kde je táta, musel by se stydět.
Na nevinu nikdo neuvěří.
Jen ty a já. Pro velikou boudu dostal jsem se k soudu a přistřihli mi peří.
Přistřihli mi moje zlatý pera.
Tmavou celou. Špinavou a malou pro klientelu stálou. Dobrou tak pro gangstera.
Ještě teď se tomu musím smát. Zdrhnout se totiž dá vodevšad.
Jako třešničku červenou na dortu oklameš hluchou a slepou eskortu.
Nevinnej spěchám rovnou za váma, vždyť to víš ještě jsem nikdy
nezklamal.
Chtěl jsem vás vidět a políbit ještě dnes, jinak bych to přes srdce
nepřenes.
Pusu dám ti sladkou na tvojí tvář hladkou,
pak se po mě zavře voda na nejakej čas.
Snad je Bůh snad není, snad se všechno změní.
A já budu, jako kdysi, objímat jen vás.
Padá voda na káry policie.
Sladce spinkaj. Dlouho tady stáli houby uhlídali. Liják stopy smyje.
Ohlídnutí stojí hodně síly.
Mizí v dálce to mý největší štěstí aspoň zatnu pěsti pro ti strašnou
chvíli.
Proudem do deky tvoje veliký slzy kanou.
Možná na věky do tmy vyhnalo mě ráno.
Snad jednou
dám ti pusu sladkou na tvojí tvář hladkou.
A nebudu se muset schovat na nějakej čas.
Snad je Bůh snad není, snad se všechno změní.
A já budu, jako kdysi, objímat jen vás.