Verbíři
Daniel Landa
Konec (1999)

Verbíři jdou, na bubny bubnujou, hory doly slibujou,
když na vojnu verbujou.
Holky hřejou, víno teče a nikdo neuteče.
Jak krásně umí prosit, vyhrožovat i lhát,
když s přívětivou tváří na vojnu budou brát.
Objeví se čato jako kdyby spadli z mraků.
Za zvuku bubínku duše kupujou.
S úsměvy andělů s úmysly vlkodlaků
prašnými cestami po zemi vandrujou.
Budeš se bát, jako šílený zvíře a někde se schovávat v zablácený díře.
A oni budou zalezlí, prostě tě převezli.
Sliby jsou chyby a za blbost se platí, zlámaná grešle tě pálí v gatích.
Skutečnost je divoká a cena za to vysoká.
Verbíři jdou, na bubny bubnujou, hory doly slibujou,
když na vojnu verbujou.
Holky hřejou, víno teče a nikdo neuteče.
Podivná partička - takový veselý kopy.
Už jim ale nevyklouzne to, co jednou uchopí.
Celou dlouhou vojnu prej se budeš jenom válet.
Tolik hezkejch markytánek projde tvým náručím.
A je jedno pod čím praporem, hlavně koukej nezahálet.
Že prej se ti bude hodit, co tě vojna naučí.