Kyselá
Daniel Landa
Konec (1999)

Vzpomínáš si na ty plány, když ti zdarma kdosi svobodu dal.
Psal se listopad sametovejch slov a nikdo náhodě nic nenechal.
V čele byly ideály jak to tak bejvá,
na náměstích davy stály a v nich se skrejval i strach,
kterej už tak dlouho sídlil v dušičkách.
Možná, že jenom spíš, a pak se probudíš.
A těch pár let to byl jen nějakej sen.
Možná už modřiny počítáš.
A jako pštros schováš tvář pod polštář.
Dávno ti do prachu spadli růžový brýle.
Pravda, láska a tak dál,
šla stranou kvůli zlatý žíle.
A tak padly ideály, to nám patří,
dobře nás vychovali rudý bratři
a tak strach, se zas usazuje v dušičkách.
Možná, že jenom spíš...