Chtěla, strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla.
U báru stál a na ní se smál,
teplo vniká do těla.
Hudba pomalu ztichá,
cosi u srdce píchá,
jako bych tě znala už spoustu let,
ona jen tiše vzdychá.
Knírek, slamáček, z doutníku dým.
Je to vrah slečinko nechoďte s niím.
Kde sranda skončí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.
Svět se s ní jenom točí,
pro jeho hezký oči.
Vyšli ven na vzduch tam prej bude líp
on k lesu směle vykročí.
Na trávu jí pak skolí,
to jen příjemně bolí,
rudý rty zašeptaly do temna
že prej může cokoliv.
Knírek, slamáček...
Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla,
tak nad ní stál a tiše se smál
cosi vniká do těla.
Do břicha se dýka noří,
romantika se boří,
slinivka, játra a fuj a tak dál
křiku jako když hoří.
Knírek, slamáček...
Zas tu svini nechytli,
zabil a už je v pytli,
pálivej polibek na dobrou noc,
ještě než na to vlítli.
Proto
holky nevěřte slibu,
děláte velkou chybu,
někde pak v noci v cizí moci,
...bez pomoci.
Knírek, slamáček...
Přidat komentář
Vypsat všechny