Výtahům na dvířka mám chuť psát
mých vztahů zítra už mám se bát
Myslím, že láska
broučku je v koutku schoulená
myslím, že láska kvílí od nás dvou rány síly
K zšílení je přání víc Tě mít auaha
cílený krach tvýho soukromí
Bourám si vazby dávný pevnýho zázemí
možná tvou sílu zničím
buď můj a vůbec ničí
Žár stoupá z kůže tvý
jak hloupá můžu být
když říkáš mám Tě rád
odcházíš domů spát
Broučku sám, seš dýl než dá se snést
příjdeš k nám mě můžeš zkusit svést
tak dál tu čekám prázdná na tvůj krok v přízemí
než příjdeš čekat chvíli to se zdá nad mý síly
žár stoupá z kůže tvý
pár kouzel růžových
náš anděl střelil šíp
jen zřídka trefí líp
Přísahám jsem něhou vábená
spíš sahám do hloubek zmámená
už vím, že lásky další budou jen stínem tvým
nevím jak dál to půjde,
když spím slyším tu tvůj dech
Žár stoupá z kůže tvý
jak hloupá můžu být
když říkáš mám Tě rád
odcházíš domů spát
žár stoupá z kůže tvý
pár kouzel růžových
náš anděl střelil šíp
jen zřídka trefí líp |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny