Jako dým
Csáková Ilona
Amsterdam (1995)

Slábnu jak tón á,
dlouho doznívá
než ho ticho odměří
Ze všech barev duhy zbývá šedivá
ze všech světel přišeří

Dál paměť přesýpám
jak písek v hodinách
dál střídám čísla pro malý
dál kolem obcházím
a marně hledám práh
dál spolu věty splývají

aaou

jsem jak dým
co z plamenů se narodí
nese zvláštní znamení
potom v ulicích kam nikdo nechodí
na fasádách z kamení

Dál z láhve do láhve
své víno přelívám
dál nechávám se větrem nést
dál myšlenku a tvář si zakrývám

zámky z písku zbouraný
a touha kdo ho vzývá
zháším světlo vrátím klíč
a účet zaplatím
ze všech přání poslední
mi pořád ještě zbývá
žárem celá spálená
chci stoupat jako dým

Teď s ním se vznést
teď smím
stoupat jak dým

přání poslední
pořád ještě zbývá
stoupat jako dým