Stále stejnou tmou Svítí plátno bloudících Malíř - Půlnoc kreslí smích Ten obraz píseň zpívá pojednou Stíny na kopcích Ticho hnízd a moudrý sníh Svál sem hřích všech dětských cích V těch barvách, které prosí tě: Pojď k nám
Já už vím a znám Co jsi tenkrát toužil říct Jak jsi trpěl pro své nadání Učit lidi vidět víc Však nebyl nikdo, kdo by naslouchal Snad dnes tu s tebou stál
Stále stejnou tmou Stejné louky hoří dnes Mrak je láká do nebes Kde Vincentovy modré oči sní Jak jen pozmění Barvy žhnoucích slunečnic Vítr v tváři má pár skic To smýknul štětcem touhy van Gogh sám
Já už.......
A svět tě tak trýznil Tvou lásku splácel zlým Jen černé vrány nad hlavou Ctí tvou mysl bolavou Svět nazval velkou vášeň šílenstvím A já chci ti říct, Vincente, Že není nikde svět pro lásku tvou Se kterou bdím
Stále stejnou tmou Portrét v tich musejním Něžná dlaň - hold váženým Všem očím, které nesmí rozumět Prohlíží si prázdnou zeď A chlápka v cárech nejchudších V tvých růžích tu snad ostřejší Než kord co slouží srdci divým hrám
A já už dávni znám Co jsi tenkrát toužil říct A jak jsi trpěl pro své nadání Učit lidi vidět víc Však není nikdo, kdo by naslouchal Tak hledat musíš dál |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.