Podivný rytíř (Outlandish Knight), Child 4 Trad./český text Jan Lašťovička
Neznámý rytíř přijel nedávno k nám, za ženu chce si mě vzít Do hrabství na severním pobřeží mám na jeho hrad odejít
Přines mi zlato, co tvůj otec má, a šperky od matky své a přiveď pár koní, co ponesou nás na cestě nebezpečné
Nasedla na klisnu bílou jak sníh, on na černém hřebci jel a jeli tak dlouho až pohasl den a měsíc se na nebi skvěl
Ach zastav můj milý, jsem unavená, musím si odpočinout tak nechej mě napít a na chvíli jen ve tvém náručí spočinout
Rytíř však koně jen pobídl v cval, že jak vítr letěli tmou Jen vydrž má lásko, už za krátký čas uvidíš komnatu svou
A tak jeli nocí dál na sever, už padala vysílením až dojeli k útesům na pobřeží, bylo pár hodin před svítáním
Chystej se na smrt má milovaná, hrob ve vlnách budeš mít šest dívek už jsem tu dřív utopil a sedmá teď ty musíš být
Svlékej lásko svůj hedvábný šat, ten zajisté musím ti vzít vždyť bylo by škoda tak nádherný háv na mořském dně nechat shnít
Když si mám svléknout svůj hedvábný šat, tak podej mi přikrývku svou Nedopustím, aby lupič a vrah spatřil mě odhalenou
S úšklebkem od ní odvrátil tvář, a cár hadrů hodit jí chtěl když vrazila do něj až zavrávoral a z útesu do moře sjel
Jen ochutnej moře, rytíři můj, stejnou smrt pro tebe mám! Vždyť šesti dívkám jsi životy vzal, však po sedmé zemřeš ty sám!
Chvíli tam stála bez pohnutí, než jeho křik ve vlnách ztich’ zpěněný příboj ho na skály hnal a na cáry roztříštil v nich |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.