(Young Waters), Child III. 88 skotská lidová/Jan Lašťovička
Když nádvořím chladný vítr vál a sténal na hradbách Král stejně tak jako každý rok na svůj dvůr hosty zval. Královna s lordy na hradbách své hosty vyhlíží Když údolím hrabě Walter Stuart s družinou přijíždí.
Před ním šest jezdců komořích a šest jezdců za ním Plášť jeho zlatem zářící ho před větrem chrání. Jeho kůň zlatou hřívu má i postroj na bocích. S ním letí rychlejší než vítr v podkovách stříbrných.
Tu jeden prohnaný lord vstal a ke královně praví: Řekněte paní, z jezdců těch kdo nejhezčí má tvář? Já viděla jsem rytíře i lordy slavných jmen Však hrabě Stuart je nejkrásnější z mužů co shlédla jsem.
Vtom vykřikl žárlivý král a hněv mu z tváře planul I kdyby stokrát hezčí byl však pozná kdo je král! Já nejsem hrabě či rytíř jen leč král co vládne všem! A přede mnou skloní hlavu každý přes celou skotskou zem!
Nic vysvětlení královny hněv králův neutiší A pro těch pár slov z jejích úst teď Stuart zemřít musí. Už spoutali ho na nohou jak králův příkaz byl. A do temné ho vrhli věže by se na smrt připravil.
Já městem Stirling jezdíval když zvonů hlas jím zněl Však takhle městem nejel jsem bych na nohou pouta měl. Já městem Stirling jezdil jsem už dvacet dlouhých let Však nikdy tím městem nejel jsem bych nevrátil se zpět.
Ten večer na popravčím vrchu Sir Walter Stuart stál. Přivedli k němu jeho koně a strakatého psa. Pak spatřil ještě ženu svou i synka který spal. Než kat tam na popravčím vrchu rozsudek vykonal. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.