(Fiddler's Green)
irská lidová/Jan Lašťovička
Když spatřil mě úsvit po pobřeží jít
slanou vodou brouzdat a slaný vzduch pít,
já starého rybáře zaslechla hrát
tu píseň, v níž naposled sbohem chtěl dát.
Ještě naposled vemte mě s sebou
chci naposled na lodi stát.
Tak vemte mě na ní
chci naposled dlaní
teď pohladit moře, co měl jsem tak rád.
Tak oblečte mě tak jak dříve jsem byl
když býval jsem mladý a tak plný sil.
Mou rybářskou halenku přineste sem
chci na moře vyplout než zlomí se den.
Chci cítit ten vítr, co tak dobře znám
když navečer z moře se navrací k nám
a vidět chci slunce a pít jeho zář
ať naposled paprskům nastavím tvář.
A slyšet chci racků křik nad mořem znít
a oblohu modrou zas nad sebou mít,
když chladný pás pobřeží s mořem se slil
a modravý proužek jen z pevniny zbyl.
A svolejte rybáře, nechci být sám,
už čas můj se krátí a málo ho mám.
Teď naposled píseň bych slyšet si přál
co vítr nám na lodích do plachet vál. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny