(The Unquiet Grave), Child 78
britská lidová/Jan Lašťovička
Jak chladný vítr přináší déšť
Něhou v kapkách svých mi zní
Svou lásku jedinou měla jsem jen
dnes právě rok a den pod zemí spí.
Já šla jsem kvítí na hrob mu dát
Svou píseň déšť mi hrál
A v slzách nad ním jsem zůstala stát
až noc přišla a den se vzdal.
A bledý měsíc když prosvitl tmou
milý můj se přišel mě ptát
Proč lásko celou noc pláčeš nade mnou,
proč jen nechceš můj spánek mi přát?
Ach milý můj, proč mám skrývat pláč
ty jsi všechno, co na světě mám.
Vždyť ve tvém náručí toužím zas být
řekni lásko, co dělat teď mám.
Má náruč chladnější je než jíl
Jak černá hlína je ostrý můj dech
a jestli polibek toužíš mi dát
chlad a smrt jenom najdeš na rtech.
Ach milý můj, kdy se setkáme zas
kdy se vrátíš, můj vyvolený?
Až listí, co podzim teď ze stromů svál
vrátí se zpátky na strom zelený. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny