Referát - 2. Světová válka

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Od 20. let vládl v Itálii fašismus a r. 1933 zvítězil v Německu nacismus. Tyto diktátorské režimy nevyvolávaly zpočátku u velmocí velké obavy, i když vše směřovalo ke konfliktu a nacisté se netajili se světovládnými plány. Ostatní svět snil o všeobecném míru a dobrých vztazích. Znepokojení se dostavilo až v r. 1938 po Hitlerově anšlusu Rakouska a po výhružkách, že rozpoutá válku, když nezíská pohraniční území Československa. Teprve když Hitler se Stalinem uzavřeli pakt o neútočení, kde se také dohodli na rozdělení Polska, a v září 1939 Německo napadlo Polsko, rozhodla se Francie a Velká Británie vyhlásit nacistické třetí říši válku. Obě válčící strany byly početně přibližně vyrovnané, Němci však měli modernější výzbroj a byli lépe připraveni k boji. Anglie a Francie do bojů nezasáhly, jen vyčkávaly a nechali Němce likvidovat Polsko. Velice mobilní německá armáda porazila Polsko během tří týdnů. Varšava padla 27. září. Němci pak měli vzhledem k uzavřenému paktu o neútočení se Sovětským svazem (srpen 1939) na východě volné ruce. Před útokem na Francii rychle obsadili v dubnu 1940 Norsko a Dánsko v tzv. bleskové válce. Vojáci obou stran po celou dlouhou mrazivou zimu vyčkávali nečinně v obranných bunkrech Maginotovy a Siegfriedovy linie. Ne nadarmo se této fázi války říká podivná válka. Velká německá ofenzíva začala 10. května přepadením Nizozemska a Belgie. Hlavní úder byl veden tam, kde ho Francie neočekávala. Guderianovy pancéřované divize přešli rychle Ardeny a tlačili se k moři. Pak už následovala rychlá Francouzská porážka. V Dunkerque se Francouzi a Britové snažili zachránit aspoň část armády evakuací do Británie. Němci obsadili severní Francii a zajali statisíce vojáků. Když 10. Června vyhlásil Mussolini vstup Itálie do války na straně Německa, ocitli miliony Francouzů, vojáků i civilistů na útěku, který se změnil v chaotický úprk. 16. června podepsala vláda maršála Pétaina kapitulaci. Francie byla rozdělena na obsazenou severní zónu a "volnou" jižní zónu. Generál de Gaulle uprchl do Londýna, odkud vyzval Francouze, aby pokračovali v boji. Velká Británie, vedená novým ministerským předsedou Winstonem Churchillem, jako jediná odolávala Němcům. Od července 1940 do května 1941 probíhala slavná letecká bitva o Anglii, ve které Němci přišli o 2000 letadel. Účastnili se jí i českoslovenští letci. Ani neustálé bombardovaní nepodlomilo morálku britského lidu. V Atlantiku vedlo anglické námořnictvo nelítostnou válku s německými ponorkami. V Africe zatím italsko-německá armáda vedená Rommelem pronikla do Egypta. Fašistické mocnosti, posílené svými úspěchy, rozšířili v několika měsíci válku na celý svět. V červnu 1941 napadla německá vojska Sovětský svaz. V prosinci Japonsko, které přistoupilo 27.9.1940 k tzv. Ose (Berlín-Řím- Tokio), rozpoutalo válku v Pacifiku když nečekaně zaútočilo na americkou vojenskou základnu v Pearl Harboru. Obě velké mocnosti, USA i Sovětský svaz, se tak dostaly s Británií do protihitlerovské koalice. Až do konce r.1942 Němci, Italové a Japonci dosahovali výrazných úspěchů. V Rusku se německým pancéřovaným divizím podařilo dostat až těsně před Moskvu, na úpatí Kavkazu a na břeh řeky Volhy. V Pacifiku Japonci obsadili Siam (Thajsko), Malajsii a Barmu, Holandskou Indii (Indonésii), Filipíny a bombardovali i sever Austrálie. Nacisté se stali pány rozsáhlých území. "Velké Německo" zahrnulo všechny státy, kde se mluvilo Německy, což bylo asi sto miliónů lidí. Kolem se vytvářeli protektorátní oblasti přímo řízené Říší (Polsko, Čechy-Morava, část ruského území) a okupovaná území. Kromě toho tu existovala řada států, kteří byli německými spojenci a bojovali na straně Hitlera (Bulharsko, Finsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko). V celé hitlerovské Evropě byli pronásledováni antifašisté, a především Židé. Byli transportováni do koncentračních táborů (Osvětim, Dachau, Buchenwald a mnoha dalších), kde byli vystaveni krutým podmínkám, a Židé dokonce systematicky likvidováni. Ve všech okupovaných zemích část obyvatelstva pasivně přijímala okupaci, stále však přibývalo těch, kteří se odmítali smířit s porážkou. Sdružovali se do ilegálních organizací a formovali domácí odboj. Zima roku 1942-1943 přinesla obrat ve vývoji války. U Stalingradu byla obklíčena a zničena asi miliónová německá armáda. Touto bitvou začala vítězná protiofenzíva sovětských jednotek. Rommel byl v listopadu 1942 poražen u El-Alameinu britskou armádou. Anglo-americká armáda se vylodila v severní Africe, kde porazila německé a italské jednotky. Spojenecká invaze na Sicílii způsobila v červenci 1943 pád italského fašistického režimu. A konečně i v Pacifiku američané dosáhli velkých námořních i vzdušných vítězství. Německý pád začal nabývat na rychlosti v červnu 1944. Spojenci se stali pány vzdušného prostoru a u normandských břehů, kde se 6. června 1944 vylodili, shromáždili obrovskou invazní armádu. 25. července prolomili americké obrněné divize generála Pattona nepřátelskou linii a rozhodným postupem osvobodili během čtyř měsíců celou Francii. Rusům se zatím podařilo osvobodit vlastní území a dostali se až do Polska, Československa a na Balkán. Němci však i nadále kladli houževnatý odpor a rozsévali smrt i raketovými střelami V1 a V2. Spojenci však v březnu překročili Rýn a obsadili Itálii. Otevřeli si tak cestu do Říše. 24. dubna se Rusové a Američané setkali na Labi. 30. dubna Hitler spáchal v rozvalinách Berlína sebevraždu. 8. května 1945 podepsal maršál Keitel bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Japonsko kapitulovalo až 2. září, poté co Američané svrhli na Hirošimu a Nagasaki dvě atomové pumy. Vítězství ve druhé světové válce bylo vykoupeni velmi draze: zahynulo 55 miliónů lidí, Evropa byla v rozvalinách se zničenou ekonomikou, svět rozdělený na dva tábory.

Encyclopédie Librairie Larousse, 1984

TIP: Použili jste i Vy tento tahák/referát..? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!