Už Jsme Doma - Delta 19.12.2001 (report)

Ve středu, dne 19. prosince se na Deltě konal koncert jedné z v zahraničí nejproslulejších a zároveň nejoriginálnějších českých kapel, Už Jsme Doma. Pražský koncert zasazený do prostředí pražské Delty, jejíž jednu stěnu zdobí patnáctihrbý velbloud a stěnu protější karikatura z obalu desky Hollywood(obě z dílny nehrajícího člena kapely Martina Velíška) byl dlouho očekáván, čemuž nasvědčoval do posledního metru zaplněný prostor před pódiem, stejně jako téměř nekonečně vyhlížející fronty na pivo.

Výjimečnost spojenou s očekáváním této akce bylo možno spatřit v několika věcech.
Tou první byla skutečnost, že celý koncert byl pojat s ohledem na blížící se svátky vánočně. Z pohledu návštěvníka koncertu se to odráželo nejen na dekoraci pódia, ale také proto, že na akci si Už Jsme Doma přizvali hosty z pěveckého souboru C&K Vokál, kteří zde k nemalému překvapení publika zazpívali i několik vánočních koled.
Další věcí, pro publikum jistě o poznání podstatnější, jíž se koncert lišil od ostatních pravidelných pražských vystoupení této české avantgardní kapely bylo, že UJD hráli počtvrté vůbec a poprvé v Praze v novém složení.

Malá kosmetická změna se nekonala, kapelu totiž před nedávnem opustil její dlouholetý člen, saxofonista Jindřich Dolanský, jehož odchodem se navždy změní zvuk tolik typický pro UJD. Právě v nenapodobitelně sekaných melodiích v jeho podání spatřovali mnozí obdivovatelé kapely inovaci UJD a hlavní prvek odlišnosti od jiných, žánrově příbuzných kapel.
Pravidelní posluchači, kteří již byli s touto skutečností před koncertem obeznámeni byli jistě zvědavi, jak se s velkou změnou kapela vypořádá, pro ostatní to bylo ovšem nemalé překvapení.

Koncert mne ovšem přesvědčil, že se kapela s touto změnou dokázala velmi rychle vypořádat a muzikantům okolo Miroslava Wanka se podařilo vyplnit hudebně hluché místo po odchodu J. Dolanského daleko dříve, než vůbec stačilo vzniknout.
Část saxofonových partů totiž převzal kytarista Radek Podveský, který se ně podělil s přizvanou violoncellistkou. Nepřítomnost saxofonu tolik charakteristického pro někdejší zvuk kapely tak nic neubrala na specifické harmoničnosti ani na typické koncertní síle UJD.

Změna nastala však i na postu baskytaristy, kde Honzu Čejku vystřídal Jaroslav Cvach.
Všechny tyto změny se promítly do velké obměny repertoáru, přičemž tentokráte měli Už
Jsme Doma na pódiu k dispozici také piano, díky čemuž mohla celý koncert "rozjet" instrumentální Jassica. Snad největší překvapení mezi diváky však vzbudil moment, když kapela začala hrát svůj asi nejnámější song Hollywood, široké veřejnosti známý především z filmu "Knoflíkáři", tak dlouho pro "přílišný zájem" vyřazený z koncertních playlistů…
Jedinou chybičkou akce bylo, že kapela v novém složení stačila nacvičit pouze určité množství songů, což však pro chápavé posluchače(a mezi těmi věrnými jich mají Už Jsme Doma opravdu hodně) byla jen samozřejmost, kterou s sebou přinášejí velké změny, které v poslední době hýbají tímto hudebním tělesem.

A tak když Miroslav Wanek po odehrání přídavku sdělil, že kapela nestihla za krátkou dobu secvičit více, a že by museli zahrát některý z již odehraných songů podruhé, mu publikum vzápětí jasně a hlasitě kladně odpovědělo, a tak koncert uzavřela opět jinak nepříliš často hraná Jassica.

Změna kapele jistě prospěla, už jen proto, že by trend zvaní hostů měl pokračovat i nadále, od čehož si členové kapely slibují, že každý koncert bude jiný, něčím jedinečný. V první polovině roku by se kapela měla mimochodem vypravit do studia, a můžeme se jen těšit, co velké změny přinesou do dalšího vývoje české hudební scény…

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!