Dneska je čtvrtek, 27.06.2019, svátek má Ladislav, venku je 28°C, 119 online
TV 14:36:53

informace o recenzi

Styl
Rok
2005
Label
Nuclear Blast
Hodnocení autorem:
star star star star star star star star star star
Hodnocení čtenáři[5]:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
9552x
Přidáno:
17.03.2006
Autor:
herrspiegelmann
 

Soilwork - Stabbing The Drama

pic

Ještě než jsem začal psát tenhle text, zamyslel jsem se nad tím, má-li vůbec cenu psát vesměs negativní recenze, pokud nemusíte. Ještě k tomu na server typu teenage, kde se do vás v takovém případě v následných komentářích pustí hlavně Ti, kteří s vámi nesouhlasí. Ale snad ano. Navíc když hudba Soilwork je v tomhle odhledu tak inspirující…

Když mi kamarád donesl k poslechu dvě poslední desky Soilwork, docela mě potěšil. Přiznávám, že to pro mě bylo první setkání s touhle kapelou a vzhledem k tomu, jak se hlavně v poslední době o této švédské bandě všude mluví a píše, říkal jsem si „to bude něco“.

Později jsem se dozvěděl, že Soilwork fungují v podstatě od roku 1995 a že Stabbing the Drama je už jejich šesté řadové album. Názory na to, jestli starší nahrávky předčí ty novější se už pak názor od názoru lišily.

Přestože nemám škatulkování rád a mnohdy je v něm nemalý zmatek o Soilwork se dá s takřka stoprocentní jistotou prohlásit, že hrají stále populárnější „gothenburg metal“. Aby taky ne, každý kdo má rád metal si v něm najde alespoň trochu toho svého a dokonce už ho začali tvořit i za oceánem. Pokud se někoho zeptáte na tuhletu škatulku je víc než pravděpodobné, že Vám odpoví dvěma slovy – In Flames. Pokud byste se zeptali členů Soilwork na jejich vzory nebo oblíbence, je dost možné, že by Vám odpověděli stejně. S ohledem na to, že obě grupy začínaly zhruba ve stejné době, je ale asi nesmysl mluvit o nějakých vzorech. Jen jsem chtěl naznačit to, že hudba obou zmíněných si je podobná jako pověstná vajíčka.

Bohužel Soilwork už asi nenadělají nic s tím, že In Flames tady byli prostě „první“. Ve vzájemném srovnání pak jejich tvorba působí tak nějak…neoriginálně. A vsadím se, že pokud nejste zapřísáhlými fandy jedné ze skupin a někdo by Vám pustil pouze instrumentální část tvorby obou jmenovaných (tedy beze zpěvu) nebudete ji schopni rozlišit, alespoň co se týče toho novějšího, co spáchali.

pic

Ne že by pro mě byli kdovíjakou modlou, ale vždycky si rád poslechnu cokoliv co Fridén a spol nahráli, a tak když jsem uslyšel první tóny úvodní Stabbing The Drama, radostně jsem se uvnitř pousmál. Pěkně se vazbící tvrdé kytarové riffy, mohutná rytmika, občas nějaká ta krabička, nějaké to solíčko, spolu s kvalitní produkcí zákonitě ústící v pořádně našláplý zvuk. Ani mi ze začátku tolik nevadil zpěv Bjorna Strida, který byl z toho všeho nejméně povedenou „kopií“ trademarku In Flames. Navíc po technické stránce vše odvedeno téměř na 100 % - stále důvod k úsměvu. Následují One With The Flies, Weapon of Vanity, The Crestfallen, Nerve, … a já si začínám uvědomovat, že mě to vlastně nudí. V místech, kdy nastoupí rádoby melodické refrénové vokály navíc nejen nudí, ale i prudí. V těchto pasážích Strid přechází ze svého vyřvávaného zpěvu, snad ve snaze zaujmout ještě větší publikum, k čistým zpěvovým linkám, které působí, jak kdyby Vám banda teploušů zpívala na dobrou noc. Ne že bych to někdy zažil ani proti čtyřprocentní menšině nic nemám, jen si představuju, že by to znělo asi nějak takhle. Anders Fridén sice čistý vokál taky používá, ale alespoň u toho nevypadá jak numetalový lamač srdcí náctiletých dívek. Po dvou skladbách nechutně útrápné. Mimoto, i když jsem dal „Stabbing The Drama“ několikero šancí, doteď mi v hlavě neutkvěl ani jeden z těchto refrénů.

Z letargie mě vytrhla až desátá Blind Eye Helo, která unikla jakémukoliv „boybandovskému“ vlivu a v necelých dvou a půlminutách představuje pořádný skoro až grindový nátěr. Kdyby v podobném duchu bylo celé album, bez obav bych jej přiřadil ke klenotům svém diskotéky. A to podotýkám, že nejsem žádným ortodoxním fandou, který by se řídil heslem čím tvrdší a drsnější, tím lepší. Jaká je závěrečná If Possible snad už ani psát nemusím…

Někomu může výše napsané i s ohledem na udělené bodové hodnocení hodně negativní, Ti na mě budou asi plivat nejvíce, proto bych rád ještě nějaký závěrečný verdikt. Po čistě instrumentální stránce mi Stabbing The Drama přijde (i přes absenci originality a i přes to, že z pohledu samotné kapely se jedná tak trochu o tápání ve vlastních hudebních vodách) jako hodně kvalitní album. Bohužel zbytečně shozené přílišnou snahou zalíbit se. Mělo-li by pro Vás ale být prvním seznámením se s „gothenburg metalem“, proč ne… Vždycky tu ale budou In Flames a jejich Soundtrack To Your Escape (k němuž bych aktuální počin Soilwork připodobnil asi nejvíce), kterému dám alespoň já osobně vždycky přednost…

tracklist:
  1. Stabbing The Drama
  2. One With The Flies
  3. Weapon Of Vanity
  4. The Crestfallen
  5. Nerve
  6. Stalemate
  7. Distance
  8. Observation Slave
  9. Fate In Motion
  10. Blind Eye Halo
  11. If Possible
  12. Wherever Thorns May Grow
  13. Killed By Ignition

Copyright © 2000-2019 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
guest Recenzentovi náhodou nejebe trošičku?
guest Soilwork vs.In Flames?8/10
guest j.a.8/10
Out of control RE: Soilwork vs. In Flames?!
KliBall Soilwork vs. In Flames?!9/10
Out of control Já diky té "nudné" hudbě ještě žiju8/10
MO(n)K Soilwork jako plagiát???9/10
guest Soilwork
herrspiegelmann RE: protiřečíš si
guest protiřečíš si
SirPesZ styl
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny (11)


příbuzné odkazy
Soilworktexty