Radiohead - Kid AKID A mě zaujalo ještě dřív, než jsem roztočil stříbrný disk v přehrávači - a to výtvarným provedením obalu. Vpředu sugestivně vyvedené vrcholy hor s "computerovým" nádechem, vzadu pak ještě působivější, surrealistická krajina. Jako celek to působí velice silně... ale jak jsem později zjistil, booklet je jen třešnička na dortu... Než začnu rozebírat hudbu, rád bych upozornil všechny ty, co znají předchozí opusy Radiohead, že by se měli připravit na podstatnou změnu. Na KID A téměř nenajdete kytary, živé bicí a obecnou rockovost minulých alb. Předchozí deskou OK COMPUTER se Radiohead dostali na vrchol popularity a v několika anketách (např. v prestižním měsíčníku Q) bylo toto album zvoleno jako nejlepší všech dob. Za něco takového by většina jiných prodala duši, ale pro Radiohead to bylo peklo. Zpěvák Thom Yorke je znám svou psychickou labilitou a paranoiou, absolutně odmítá popularitu a komerční mašinérii. Úspěch a sláva mu přinesly ty nejhlubší deprese, frustraci a deziluze. Následovaly hádky v kapele, Yorkeovo zhroucení přímo na pódiu a téměř rozpad skupiny. V této atmosféře se pomalu a bolestně rodilo, z předtočených smyček bicích a fragmentů zvuků, nové album. Radiohead opustili veleúspěšný kytarový recept a vrhli se do neznámých vod pochmurné elektroniky, strašidelných krajin a nálad. K desce nevyšel žádný videoklip, ani singl. Jediná, velmi omezená promotion se uskutečnila na internetu, a tím veškerá propagace alba končila. Radiohead se zkrátka rozhodli postavit showbusiness na hlavu... a jak to dopado? KID A je koncepční album, každá skladba svou náladou a myšlenkou navazuje na další a společně tvoří tak silný celek, až se tají dech. Tomuto formátu se přizpůsobily i texty. Ty ani na dřívějších albech nebyly jednoduché a snadno k rozšifrování, ale tentokrát se omezují jen na zoufalé výkřiky, neurčité pocity, obecnější hesla, s nekonečným množstvím možností výkladů a konotací. Většině skladeb udávají rytmus elektronické bicí, z instrumentů jednoznačně vedou klávesy, protkané dokonalými samply a efekty. Yorkeův neopakovatelný hlas porušuje klasické schéma písničky a děje se jen jako další nástroj, který nemusí být všude a vše na něm nestojí. Zřídka dojde i na španělku a napjaté smyčce (mrazivá balada "How To Disappear Completely"), s kytarami si vystačili jen v "Optimistic" (která optimistická vůbec není) a snové "In Limbo". Tam kde vypadla kytara, zdatně supluje basa... v nejúdernější skladbě alba, "The National Anthem" tvoří dokonce celý základ písně agresivní basový riff, podbarvený psychedelickými klávesami a efekty, který na konci vyústí v mohutnou jazzovou explozi, na který si Radiohead museli vypůjčit snad celý dechový ansábl. Jeden z vrcholů alba. Za vrchol druhý považuji breakbeatovou "Idiotheque" - strojově chladná skladba ostře kontrastující s Thomovým emotivním vokálem. Jeho "Who's in bunker, who's in bunker / Women and children first / I've seen too much / I haven't seen enough" musí rvát na kusy srdce každého člověka, jež ji uslyší. Divoká Idiotheque končí, přes temnou a pomalou "Morning Bell" spěje ke konci. At' už je poslední "Motion Picture Soundtrack" vyznáním pochybené lásky, nebo protestem proti nadnárodním korporacím, je tím nejsmutnějším, co jsme od nich měli možnost slyšet. "White wine and sleeping pills / Help me get track to your arms / Cheap sex and sad films / Help me get where I belong/ I think you're crazy, maybe / Stop sending letters / Letters always get burned / It's not like the movies / They fed us on little white lies / I will see you in the next life. Velký závěr. KID A je psychoidní výlet pro ty, kterým v elektronické hudbě chybí lidský rozměr, pocit a rozervaná blízkost podřezaných žil. Trip pro ty, kteří odmítají vyčpělé kytarové odrhovačky, chtějí být napřed a objevovat nepoznané. Že dávám hodnocení nejvyšší, je už asi celkem jasné. Jen doporučím, abyste se po případném poslechu této desky na nějakou chvíli vyvarovali kontaktu s lidmi - to abyste předešli dotazům na vaši strnulost a nepřítomný pohled. To album vás pohltí a působí ještě dlouho po zaznění poslední noty... tracklist:
Copyright © 2000-2024 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!! TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!
|