Dneska je pondělí, 18.11.2019, svátek má Romana, venku je 3°C, 70 online
TV 23:12:49

informace o recenzi

Styl
Rok
2005
Hodnocení čtenáři[2]:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
12154x
Přidáno:
19.04.2005
Autor:
DeathGirl
 

Queen - Sazka Aréna 16.4.2005 (report)

V sobotu 16.4. nastal pro Prahu velký den. Pražskou Sazka Arénu měli svou přítomností poctít dva ze tří zbývajících členů britské skupiny Queen.

Tato pop-rocková legenda začínala v 70. letech nejprve pod jménem Smile. Na post zpěváka se brzy dostal Freddie Mercury, jež se nezapomenutelně zapsal do rockové historie. Když v roce 1991 zemřel na AIDS, vypadalo to, že kapela už nikdy živě nevystoupí. Avšak po téměř dvacetileté pauze (naposled v plné sestavě živě vystoupili 9.8.1986) se Queen vrátili v nové síle. O zpěv se měl postarat Paul Rodgers, jež se proslavil působením ve formacích Free a Bad Company. Když ale fanoušci uslyšeli, kdo má Freddieho suplovat, okamžitě se rozdělili na dva tábory. Jedni se těšili na Queen jako na legendu, která vstala z mrtvých, druzí prohlašovali, že Mercuryho nemůže nahradit nikdo. Proto jsem byla plna očekávání, jak Rodgers zvládne tak těžký úkol.

Koncert měl začít s úderem osmé hodiny večerní, ale fanoušci se dočkali až něco málo po půl deváté, kdy se Sazka ponořila do tmy. Přestože opona byla stále zatažená, zazněly první tóny intra, pak se pódium odhalilo a na scénu vtrhli Brian May (kytara), Rodger Taylor (bicí) a Paul Rodgers. Spolu s těmito hlavními aktéry svá místa zaujal i doprovodný kytarista, baskytarista a klávesista. Hned úvodem zazpíval Rodgers několik známých písní (Tie Your Mother Down, I Want To Break Free, Fat Bottomed Girls, ...). Už po prvních minutách jsem si uvědomila, že „ten chlap to vážně dělá dobře“, zajímavé byly i jeho akrobatické cviky se stojanem na mikrofon. Atmosféru nadupané Sazky jen dokreslovala Brianova nepopsatelná kytara (několika minutová sóla jsou jeho specialitou) a Rodgerovy skvělé bicí. Za nepříliš rozsáhlou soupravou si Taylor užíval a přestože do bubnů nebušil vší silou, opravdu mu to šlapalo. Po odehrání několika skladeb Rodgers zmizel v zákulisí a jeho místo posléze zaujal Rodger Taylor, který, podpořen doprovodnými hudebníky, zapěl Say It’s Not True (pro podporu boje proti AIDS). Sólové vystoupení si nenechal ujít ani Brian. Uchopil akustickou dvanáctistrunku a sám se doprovodil zpěvem. Při jeho nostalgické Love Of My Life (věnované Freddiemu) zněl celou halou mohutný chorál fanoušků. Poté, co se na podium vrátili ostatní hudebníci (kromě Rodgerse), následovala Mayova sedmiminutová improvizace na kytaru. Došlo i na sólo bicích a pak už se na scéně znovu zjevil Rodgers (mezitím vyměnil své zářivě bílé tričko za černé). Queen zahráli pecky typu Radio Gaga, I Want It All, A Kind Of Magic, Can't Get Enough atd. Když nastala chvíle pro hymnickou Bohemian Rhapsody, za kapelou se na obrovském plátně objevil Freddie a Rodgers si mohl zazpívat s jeho hlasem znějícím z pásky. Po této skladbě Queen zmizeli z očí diváků.

Následovala chvíle neuvěřitelného řevu, kdy se hala otřásala v základech, umělci se tedy znovu vrátili, protože show zkrátka musela pokračovat. Refrén Show Must Go On zpíval snad každý. Při světoznámé We Are The Champions se zapalovače rozsvěcely, diváci vstávali a ve stoje uctívali Queen i památku Freddieho Mercuryho. Další peckou se stala záležitost z dílny Paula Rodgerse All Right Now a pak už Queeni odešli ze scény na dobro.

Tento koncert byl bezesporu úžasnou podívanou, ale přestože Rodgers zvládl svou roli na výbornou (ani v nejmenším se nesnažil Mercuryho napodobovat), stále jsem očekávala, že na pódium přiběhne i Freddie a se svými typickými gesty začne zpívat. Snad každému vhrkly slzy do očí, když se vzduchem nesly smutné tóny Love Of My Life nebo Say It’s Not True, a když se Mercury objevil na plátně, atmosféra byla téměř hmatatelná. Příjemně nostalgickou náladu nezkazila ani Brianova prasklá struna a všechny potěšilo pár českých slov, které May během koncertu pronesl. A tak téměř 20 000 lidí prožilo neskutečný zážitek a každý cítil, že Freddie by si přál, aby show pokračovala...

Setlist:
  1. Reaching Out
  2. Tie Your Mother Down
  3. I Want To Break Free
  4. Fat Bottomed Girls
  5. Crazy Little Thing Called Love
  6. Say It's Not True
  7. '39
  8. Love Of My Life
  9. Hammer To Fall
  10. Drums Solo
  11. I'm In Love With My Car
  12. Guitar Solo
  13. Last Horizon
  14. These Are The Days Of Our Lives
  15. Radio Gaga
  16. Can't Get Enough
  17. A Kind Of Magic
  18. I Want It All, Bohemian Rhapsody
Přídavky:
  1. The Show Must Go On
  2. All Right Now
  3. We Will Rock You
  4. We Are The Champions

Copyright © 2000-2019 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
M.a.r.t.i.n.k.a... queen10/10
valentino_46 Co si myslím já10/10
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny (2)


příbuzné odkazy
Queentexty