Dneska je středa, 12.08.2020, svátek má Klára, venku je 29°C, 61 online
TV 13:26:57

informace o recenzi

Styl
Rok
2005
Label
Spitfire
Hodnocení autorem:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
11498x
Přidáno:
11.04.2006
Autor:
herrspiegelmann
 

Nashville Pussy - Get Some

obal

Co taklenc spíchnout ňákou číču?

Jižanský rock může mít mnoho podob. Patriotisticky tradiční ála Lynyrd Skynyrd, bezstarostně vousatou ála ZZ Top, sympaticky neamerickou ála Spiderbait anebo neomaleně buranskou jako Nashville Pussy. Jedno album vedle druhého.

 Poprvé jsem tyhlety cápky původem z Atlanty viděl kdysi před lety v rámci televizního sestřihu letních německých festivalů. Partička v upoceně ulepených tričkách, šudlící to na pódiu v poměru 2 chlápci/2 ženský, v průběhu rozhovoru chlemtala naprosto nenuceně nějaký bavorský bír z kelímku a popisovala reportérovi svůj „attitude“. Ten pak v dalším střihu dala jasně najevo i v refrénu svého songu, na který to už v kotli řádně vřelo – FUCK OFF! Jednoduše a úderně. Jako kopanec do rozkroku.

Oficiální historie Nashville Pussy začíná někdy před deseti lety, kdy se ostřílený punkový veterán Blaine Cartwright (ex-Nine Pound Hamer) spolu se svou ženou, šestistrannou ďáblicí, Ruyter Suys rozhodli, že znesvětí rock n´ rollový svět. Přibrali k sobě ještě bubeníka Jeremy Thompsona a zkérovanou a kozatou atrakci všech svých koncertů – basistku Corey Parks (jen pro sportovní nadšence – sestra basketbalisty Cherokee Parkse). V roce 1998 vypustili do světa první dirty n´ rollovou nálož v podobě desky Let Them Eat Pussy, která obsahovala na Grammy nominovaný kousek Fried Chicken and Coffee. S dvouletými pauzami následovala další dvě alba (High As Hell, Say Something Nasty), turné třeba s takovým Marilynem Mansonem a střídání stráží na postu baskytary. To proběhlo i před aktuální deskou, a tak se na Get Some dočkala své premiéry diva jménem Karen Cuda. Blaine prostě musí na pódiu mít okolo sebe dvě k-ndy.

Jestli někdo tvrdí, že jsou Nashville Pussy pozéři, tak ať jde do řitě. Čtverka vidláků z velkoměsta hrající svůj špinavý rock n´ roll v ještě špinavějším baru někde mezi „Hnojovem“ a „Vyližprdelovem“. Po koncertě do sebe nalámou ještě několik kousků, hlavně když je večírek. Večer stráví v místním zaprášeném motorestu po boku nějaké „pussy“. Klidně ať se neholí a nenosí podprsenku. A čert vem, že jsou Blaine a Ruyter svoji. Don´t give a fuck.

obal

A jejich hudba je zrovna taková. Jen ve finále nezní tak odpudivě, jak někomu možná výše napsaná představa. A pokud znáte i první tři alba Nashville Pussy, můžete si být jisti, že tahle partička Vám plivne do xichtu i první notu z Get Some. Nejsou to žádní rváči, přesto si nenechají srát na hlavu. Problémy řeší po svém – asi tak, jak stojí v jednom z jejich starších songů – Shoot First and Run Like A Hell. Ruyter Vás nařízne už svým prvním hrábnutím do strun a vy už pak jen nečinně krvácíte a sledujete, jak celá banda nekompromisně uhání k závěrečné Snowblind.

Sem tam se otočí, aby na Vás ještě párkrát provokativně vztyčila prostředníček. Hudebně na tom čtveřice není nijak překotně, ale ono to ani není potřeba. Manželské kytarové duo vytváří dohromady pospolitě neučesaný zvuk – Blaine jede pěkně do podkladu a Ruyter to „sóluje“. Spolu s nikterak komplikovanou, ale zato odsýpající, rytmikou vytváří ideální půdu pro Blaineův vokál, v refrénech občas doplňovaný i ostatními členy. Všechno to do sebe zapadá jak pověstná prdel na mísu. Chlastem a zakouřenými bary zkroušené hlasivky mají v tomto směru nepřekonatelné kouzlo. Nejvíce dají Nashville Pussy vzpomenout třeba na takové Motörhead nebo AC/DC. Žádné přetvařování se, jednoduché motivy a nenáročné texty zasazené do ještě jednodušších popěvků, vyřvávaných poctivě od srdce.

Tak co, nalákal jsem Vás? Allright, who want some pussyyyyyyyyyyyyy???

Případně můžete nejdříve mrknout na www.nashvillepussy.com a nebuďte překvapení, když na úvodní stránce uvidíte nápis: „If you have reached this website looking for porn, click here for Nashville Pussy´s favorite porn sites“. Protože jak se zpívá zase v jiné pecce – Keep On Fuckin´!

Tracklist:
  1. Pussy Time
  2. Come On Come On
  3. Going Down Swinging
  4. Good Night for A Heart Attack
  5. Hate and Whiskey
  6. Lazy White Boy
  7. Hell Ain´t What It Used to Be
  8. One Way Down
  9. Raisin´ Hell Again
  10. Atlanta´s Still Burning
  11. Nutbush City Limits
  12. Meaner Than My Mama
  13. Snowblind

Copyright © 2000-2020 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
guest komentář
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny (1)