Dneska je neděle, 20.09.2020, svátek má Oleg, venku je 12°C, 201 online
TV 23:14:10

informace o recenzi

Styl
Rok
2005
Hodnocení autorem:
star star star star star star star star star star
Hodnocení čtenáři[5]:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
15023x
Přidáno:
24.06.2006
Autor:
SirPesZ
 

Helloween - Keeper Of The Seven Keys - The Legacy

obal

Aneb přeslavný a nastokráte obdivovaný Keeper je tu v novém kabátě. Abych řekl pravdu, já osobně nemám moc rád vracení se ke stále stejnému tématu a otvírání starých příběhů, ale u muziky jsem spíše zvědav na hudbu než na text.

Než přistoupím k tomu, jak album zní, chci se zmínit o tom, jak vypadá. Obal je velice pěkné dílko. Charakteristický je už jen svým hlavním obrázkem. Navíc je album rozděleno do dvou disků. Myslím, že by se všechny písničky vešly na jedno, ale myslím, že každý se točil v trochu jiné době a nebo Helloweeni nechtěli nic mačkat. Ale za obal rozhodně jedničku s hvězdičkou.

Helloween patří bezesporu k průkopníkům speed metalu a jinak, než v plnně speed metalovém duchu se deska nenese (jistě, najdou se hnidopichové, kteří tam najdou i jiné prvky, ale moc škatulek škodí). Ten, kdo zná staré Keepery a poslechne si toho nového se jistě neubrání srovnávání. A aby ne. Staří Keepeři jsou považování za speed metalový klenot nedotknutelý jakýmkoliv speedmetalistou. Ale už k novému albu.

Album nás přivítá písničkou The King For A 1000 Years, které začíná "intrem" v podobě hlasu, který nás uvede do děje (v kostce: Záporák je zpátky je a třeba ho zase zastavit). Po monologu zazní tóny akustické kytary, zpěv... Paralela se starou písní Keeper of the Seven Keys. A podobně, jako u tohoto starého hitu se písnička rozjede do typického speed nářezu. Tedy dvojšlapka se pokouší cokoliv zadupat kamkoliv, kytarysti drhnou struny jako o život, basa taktéž. A zpěv? Jak je u speedu zvykem, zpěvák Andi má hlas jako sopránistka (ukliďte si skleničky, ať nepopraskají). A v podobném duchu se nese celý zbytek alba.

Většina písní je typickým modelem sloka, refrén, sloka, refrén... Do toho přidáno nějakéto sólo (ať už kteréhokoliv nástroje). Délka těchto písní se pohybuje od tří do šesti minut. Jsou perfektně zahrané, ale neliší se od sebe nijak zásadně, protože obvykle jedou v tom samém (krkolomném) tempu. Sice jsou tam různá spestření, jako například bubenické, či basové sólo (oproti drtivé většině kytarových) nebo jinak zajímavá instrumentální část (například sólo bez jakéhokoliv doprovodu v písni The Invisible Man), ale po chvíli by se to omrzelo. Ale neomrzí, jelikož na albu se nachází i netradičnější díla, které dodávají desce ten správný nádech, lesk i šmrnc.

Jedná se o monumentální díla, jako je již zmíněný The King For A 1000 Years. Se svou téměř čtrnáctiminutovou délkou vás uzemní (pokud jste si předem nesedli), díky svému střídání motivů a své dravosti. Například jedna pomalejší část uprostřed skladby se sborovými vokály je výborná.

Další vychytávkovou písní je otvírák druhého discu - Occasion Avenue. Tato píseň (má něco přes jedenáct minut) začíná ohlednutím se do historie, kde jakýsi neznámý ladí stanicemi rádia, kde zazní kraťoučké kousky ze starých keeperovských pecek, jako je Eagle Fly Free, Keeper of the Seven Keys nebo Halloween. Jestli mi The King For A 1000 Years trochu připomínál starou píseň Keeper of the Seven Keys, pak mi Occasion Avenue připomíná právě Halloween. Píseň je (u speed metalu) netradičně spíše depresivnější nálady. Střídají se zde velice rychlé pasáže s velice pomalými, ve kterých ze zpráv slyšíme o různých katastrofách (sebevraždy a podobně).

Další věcí, o které bych se chtěl zmínit je naopak nejkratší písnička desky - Mrs. God. Má necelé tři minuty a přijde mi to spíše jen jako písnička pro pobavení. Kdyby Helloween hráli funky, možná by to vypadalo takhle. Rozhodně co se basovky a jejího "sóla" týče. Písnička je spíš taková vydrnkávačka a i kytarové sólo je pomalejšího rázu. Myslím, že kdyby chtěli Helloweeni do rádií, tohle je jasná volba. Možná mě k tomu vede i to, že je to písnička singlová a je na ní natučen klip. Písnička si získala zápornou kritiku snad všech fandů, ale mně nepřijde ani kýčovitá, možná právě proto, že sami Helloweeni si z ní dělají legraci (už jenom kvůli té "ovci", poslechněte, pochopíte).

Na albu se nachází i jeden speciální host - zpěvačka Candine Night, se kterou si Andi dává duet v ploužáku Light The Universe. Trochu jsem nepochopil, proč tam ten duet je. Ne, že by se mi hlas Candine nelíbil, hlásek má moc příjemnej, ale obvykle by měly mít zpěvačky hlas vyšší, než zpěvák, ne? (No, možná je to tím, že jsem zvyklej spíš na duety ve skupinách jako je Cradle of Filth nebo In Flames...) Ale ploužáček je to moc hezkej, i sólo se do písně perfektně hodí a nenarušuje její atmosféru (což se některým kapelám, kteří tvoří ploužák někdy bohužel stane).

Celé album je spíše prosyceno veselou atmosférou (jak je u speedu zvykem). Album sice začíná návratem Lorda zla, ale končí písní (My Life For One More Day), ve které je naděje na záchranu (ano, opět pomocí klíču, i když tentokráte nám zbyl pouze poslední). V mnoha písních jsou velice dobré sborové refrény. Sbory jsou na této desce vůbec chuťovka. Písně podbarvují klávesy (místy až symfonické). Já osobně nejsem zastáncem synťáků a kláves, ale sem se perfektně hodí a atmosféru dokonale dokreslují. Sice větší umění by to bylo bez nich, ale nemůžeme chtít všechno a nikdo není dokonalý.

Dostali jsme se na samotný závěr všech těhlech písmenek a nyní bych chtěl vynést něco jako finální verdikt nad tímto albem. Otázka zněla: Dokáže se nový Keeper vyrovnat těm starým? A odpověď zní: Rozhodně ano! A ač mě asi skalní fanoušci této německé kapely ukamenují (nebo vhodí do moře spolu se sedmi klíči), ale podle mě nový Keeper ty staré strčí do kapsy. Není divu, vždyť už uběhlo skoro 20 let a za tu dobu se kapela vypracovala a získala více zkušeností (škoda, že to není vidět na jejich minulé desce - Rabbit Don't Come Easy). Sóla a jiné vyhrávky (ať kteréhokoliv nástroje) jsou vypracované a na samotném albu je vidět, že si na něm kapela dala záležet. Ano, samozřejmě se tu najdou chyby (například poněkud monotóní tempo, když posloucháte třetí "sloka, refrén, sloka..." písničku za sebou), ale všechny jsou vyváženy již (několikráte) zmiňovanou precizností hudebníků. Gratuluji pánové.

Playlist:
CD1
  1. The King For A 1000 Years (13:54)
  2. The Invisible Man (07:17)
  3. Born On Judegment Day (06:14)
  4. Pleasure Drone (04:10)
  5. Mrs. God (02:57)
  6. Silent Rain (04:21)
CD2
  1. Occasion Avenue (11:05)
  2. Light The Universe (05:01)
  3. Do You Know What You Are Fighting For (04:46)
  4. Come Alive (03:21)
  5. Shade In The Shadow (03:25)
  6. Get It Up (04:14)
  7. My Life For One More Day (06:51)
Složení kapely
  • Andi Deris - zpěv
  • Michael Weikath - kytara
  • Sascha Gerstner - kytara
  • Markus Grosskopf - baskytara
  • Dani Löble - bicí
Hosté
  • Candine Night - zpěv, duet v Light The Universe
  • Oliver Hartmann & Olaf Senkbeil - zpěv, sbory
  • Friedel Amon - hlavní aranže kláves (vedlejší potom Andi a Sascha)

Copyright © 2000-2020 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
guest Souhlas s recenzí10/10
guest keeper
guest RE: Autor spadl snad z višně?
guest j.a.8/10
guest RE: RE: Autor spadl snad z višně?
russel RE: Autor spadl snad z višně?
SirPesZ RE: Autor spadl snad z višně?
Bum Autor spadl snad z višně?4/10
Vašek !10/10
duhofka gud
SirPesZ RE: jj
DeathGirl jj
SirPesZ RE: nic
guest nic1/10
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny (14)


příbuzné odkazy
Helloweentexty