Good Charlotte - Chronicles of Life & Death

Americká post punková kapela Good Charlotte začala být díky prvním dvěma deskám (a zejména díky singlu Lifestyles Of The Rich & Famous z alba The Young & The Hopeless) uváděna po boku jmen jako Blink-182, The Offspring nebo Sum 41, tedy kapel, které v tomto žánru mají hlavní slovo. Největším problémem podobné hudby je fakt, že se po několika vydaných deskách nutně začíná opakovat. The Offspring se neodvážili udělat krok vedle a jejich poslední deska je slabou kopií předchozích věcí, naopak Blink-182 namíchali účinný mix původního punk-rockového stylu a gothic rocku, popu nebo hardcore. Ovšem Good Charlotte se svým posledním počinem odklání od veselých a přímočarých tříakordovek jednoznačně nejdál.

Po nudném intru přichází jedna z mála skladeb, které by si našly místo i na předchozích deskách skupiny. Titulní song se zároveň řadí k nejlepším na desce, je melodický, úderný a trochu připomíná nejznámější skladbu kapely (LOR&F). Walk Away a S.O.S. jsou z kategorie "nepohladí, neurazí," ovšem hned následující song a zároveň aktuální singl I Just Wanna Live je klasickou prvoplánovou hitovkou, geniální díky své jednoduchosti; kytarový motiv v refrénu poměrně silně připomíná legendární Smells Like Teen Spirit, Joel je ve zpěvu stejně jako na zbytku desky poměrně nejistý, ovšem technické chyby úspěšně dohání sílou a charismatem projevu. Dále na desce najdete popový ploužák The Truth - na rozdíl od ostatních balad (The World Is Black, We Believe) působí poněkud laciným dojmem, elektronický začátek celkovému zážitku taky moc nepřidá, ovšem zpěv je velmi silný a naléhavý, a i když ve sloce působí velice křehkým dojmem, v refrénu ukazuje svoji sílu.

Prvním singlem byla nevýrazná skladba Predictable, která sice nepostrádá chytlavou melodičnost, ale na desce je spíše jednou z těch slabších skladeb. I přes časté úniky k jiným žánrům Good Charlotte ukazují, že i v tom klasickém skate-punk-rocku jsou velice silní. Kromě titulní skladby je výborná i osmička Secrets, má velice přitažlivou melodii a nakopávací kytarový riff, který dává vzpomenout na některé kousky z předchozí desky (Story Of My Old Man, Movin' On).

Základním znakem jednoduchého punk-rocku jsou nic neřešící texty. V tomhle ohledu se Good Charlotte zavedeným pravidlům velice silně postavili a třeba The World Is Black nebo We Believe spíše připomínají U2 než žánrově podobné kapely. U výborné balady We Believe (možná ještě lepší než Emotionless) se to netýká jen textu, ale i zpěvu a hudby - třeba skládané vokály v refrénu zní úplně jako Bono, to samé se týká kytar, a to nejlepší je, že skladba vůbec nepůsobí jako nějaký plagiát. Kdyby se ocitla na nové desce U2, byla by na ní asi nejlepší. Poslední skladbou, která stojí za zmínku, je hymna Ghost Of You. A opět jsou ty vlivy U2 a britpopové kytarové scény (Coldplay, Oasis). Ghost Of You je vkusný pop, má velice táhlou a smutnou melodii (v refrénu) a poměrně slušné tempo, podklad je povedenou směsí kytar a elektroniky, opět by se dal vyzvednout zpěv. Joel není žádný dokonalý zpěvák, ale ten jeho vysoký chraplák je návyková záležitost.

Sečteno a podtrženo: laťku nasazenou předchozím albem se kapele překročit nepodařilo. Výborné songy střídají slabší, takže novinka celkově působí trochu nevyrovnaným dojmem. Ale jestliže The Young & The Hopeless bylo deskou plnou velmi dobrých songů plus jeden vynikající (Emotionless), na Chronicles Of Life & Death je těch vynikajících daleko víc. Od kapely to byl poměrně odvážný krok, který nevyšel úplně stoprocentně, ale rozhodně znamená v zatuchajících skate-punkových vodách vítané osvěžení.

1. Once Upon a Time: The Battle for Life and Death
2. Chronicles Of Life And Death
3. Walk Away (Maybe)
4. S.O.S.
5. I Just Wanna Live
6. Ghost of You
7. Predictable
8. Secrets
9. The Truth
10. World Is Black
11. Mountain
12. We Believe
13. It was not enough
14. In this world
15. Falling away

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!