Dneska je pátek, 18.10.2019, svátek má Lukáš, venku je 20°C, 48 online
TV 15:26:22

informace o recenzi

Styl
Rok
2006
Hodnocení čtenáři[1]:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
13354x
Přidáno:
27.01.2006
Autor:
DeathGirl
 

Clawfinger - Abaton 20.1.2006 (report)

Švédsko-norská kapela Clawfinger již po několikáté zavítala do ČR a do pražského Abatonu s sebou přivezla své nejnovější album Hate Yourself With Style. Tato formace má na svém kontě už pěknou řádku desek, přičemž všechny se pohybují někde v oblasti industriálního rap-metalu. Ani poslední deska nepřinesla nějakou drastickou změnu v žánru a tak se dalo očekávat, že Clawfinger naservírují svým fans přesně to, na co jsou všichni zvyklí - na frázovaný zpěv Zaka Tella a ostré riffy prokládané tanečními samply.

Abaton vytvořený z bývalé tovární haly praskal ve švech, bylo kompletně vyprodáno a přesto venku postávaly hloučky doufající v nákup lístků na poslední chvíli. Hned bylo jasné, že show bude mít trochu jinou příchuť než akce odehrávající se ve větších halách. V Abatonu totiž hlediště a scénu odděluje jen nízké zábradlí.

Jako předkapelu si Clawfinger přivezli své krajany Calm Chaos, kteří naběhli na pódium jako divoké šelmy. Jejich bílé uniformy vypadaly, jako něco mezi úborem zřízence ústavu pro duševně choré a oblekem kuchaře ze školní jídelny. Zajímavé bylo, že Calm Chaos měli dvě baskytary, z toho jednu s pěti strunami, druhou tradičně se čtyřmi. Jejich produkce by se dala připodobnit ke slabému odvaru Clawfingerů, trochu nepřirozeně vyznívalo, jak se kapela křečovitě snažila působit ležérně. Občas se také jednotliví členové komicky zapletli sobě navzájem pod nohy. Přesto jejich kytarista tu a tam předvedl nějaké pěkné sólíčko, div že vibrapáku neulomil. Když už nic jiného, rozhodně jim můžeme přičíst bod za snahu.

Krátce po deváté hodině jsme se konečně dočkali vytoužených Clawfinger, kteří se vhrnuli na scénu s otvírákem What We've Got z aktuální desky. Jak už jsem se zmínila, mezi kapelou a fanoušky nebyl žádný prostor a tak mohl Zak opřený nohou o odposlech zírat první řadě skrápěné jeho potem přímo do obličeje. Na úvod si proto mohl podat ruku s mnohým jedincem z první lajny.

Od začátku tedy bylo zřejmé, že tohle bude jízda jaká se jen tak nevidí. Jako druhou pecku zahráli Clawfinger Hate Yourself With Style, což nadržené publikum dovedlo do varu. A pak už přicházel jeden flák za druhým. Mezi dvaceti skladbami ze všech vydaných alb měla největší zastoupení pochopitelně deska Hate Yourself With Style, ale nechyběly ani takové osvědčené songy jako Money, Power, Glory (Zeros & Heroes); Biggest & the Best (Clawfinger) nebo Nothing Going On (Whole Lot of Nothing). Zak mezi jednotlivými písněmi vždy krátce promluvil k fanouškům, tu a tam přihodil nějaký vtípek, komické gesto nebo si s někým potřásl rukou. Čas od času se také objevila osoba chtivá stage-divingu, což - jak se zdálo - kapele ani v nejmenším nevadilo.Zhruba v polovině jejich produkce Zak najednou odložil mikrofon a úspěšně se zanořil do davu. Hudba byla také provázena nejrůznějšími světelnými efekty, jeden ze dvou zakládajících členů (společně se Zakem) Jacke Skog střídal klávesy s kytarou, každý si prostě přišel na své. K vidění byla i ukázková hra s bottleneckem sólového kytaristy. Ke konci se vše zvrhlo v hromadný stage-diving, nejprve z řad fanoušků, poté i předkapely vyběhnuvší ze zákulisí. K radosti všech se do zdivočelého davu vrhla postupně i většina členů Clawfinger.

Skupina jednou zmizela, aby se mohla vrátit s dalšími čtyřmi kusy. Na závěr se objevila skladba Do What I Say s hymnickým popěvkem zpívaným mnohohlavým davem.

Od hudby Clawfinger nesmíte čekat nic převratného. Oni si zkrátka jedou v tom, v čem umějí chodit, kde si jsou jistí, na nic si nehrají, neházejí drsňácké pohledy a občas se s chutí zasmějí svému obscénnímu fórku. Výjimečné je i to, že Clawfinger na vás působí jako týpci, kteří by s vámi klidně zašli na pivo, vyzařuje z nich nadšení a smysl pro humor. A proto (nebo přes to?) bylo celé jejich dvouhodinové vystoupení prostoupeno ohromnou energií a atmosférou v podobě jedinečného propojení muzikantů a posluchačů. Na takovém koncertu můžeme vidět příklad toho, co dokáže malý undergroundový klub udělat s konečnou náladou celé akce.

setlist:
  1. What We've Got
  2. Hate Yourself With Style
  3. Two Sides
  4. Recipe For Hate
  5. World Domination
  6. Dirty Lies
  7. Money, Power, Glory
  8. Nothing Going On
  9. The Faggot In You
  10. Breakout
  11. Catch Me
  12. Rosegrove
  13. Nigger
  14. Right To Rape
  15. Burn In Hell
  16. Biggest & The Best
  17. Without A Case
  18. Tomorrow
  19. The Truth
  20. Do What I Say

Copyright © 2000-2019 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
smeagol-gollum Do what I say
guest Nothing going on
guest Clawfinger10/10
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny (3)


příbuzné odkazy
Rammstein (+Clawfinger) - koncert (14.11.2001)novinka
Clawfingertexty