Break´n´Bossa - more funk into it - Chapter 7 Na konci svojí minulé recenze jsem slíbil změnu hudebního stylu, kterému bych se rád nyní věnoval. Disco tedy vystřídá nu-jazz. Pod tímto pojmem si představte kombinaci klasického jazzu s nejrůznějšími vlivy moderní elektroniky, převážně klubového směru s příměsí latina, Afriky nebo funku. Často je rovněž přítomen i zpěv. Přičemž jazz, stejně tak i nu-jazz, rovná se směs nástrojů jako třeba el.kytara, piano, basa, trubka, saxofon a samozřejmě bicí, kde u nu-jazzu jsou tvořený převážně přes počítače. Na první poslech bývá dost složité jej pochopit (není to hudba pro masy), ale při troše snahy a hudebního cítění mu člověk dokáže přijít na chuť. Existuje vícero hudebních vydavatelství orientovaných na tenhle styl a stejně tak existuje spousta nejrůznějších sérií výběrů. Jeden z hodně známých pochází z Itálie a jmenuje se Break´n´Bossa, jehož sedmé pokračování jsem si dnes pro vás vybral. Jedná se o prozatím poslední díl, sestavený Massimem Napolim, nesoucím se převážně v poklidnějším tempu. Zejména první tři skladby mají v sobě dávku poklidu na rozdávání. Přirovnal bych je k třetímu dílu série Brazilectro o kterém jsem tady kdysi psal. Ale zpět k tématu. Živější část CD mají na svědomí remixy. Vyzvihl bych v této souvislosti jméno Nicola Conte co přispěl celkem dvěma a Gianluca Petrella. Asi spoustě z vás tyhle jména mnoho neříkají, ovšem hlavně první zmíněný představuje v daném žánru poměrně velký pojem. Pokud něco složí či předělá, pak to většinou stojí za to. Od pana Conteho se mi více líbí jeho úprava skladby Take Off od Marco Di Marco featuring Nathan Haines. Má oproti ostatním remixům trochu pomalejší tempo, avšak o to více si můžete vychutnat vzájemnou souhru všeho v ní obsaženého. Nebylo určitě lehké tohle zremixovat. Remix Gianlucy Petrelly je vlastně také částečně Nicola Conte, protože originální verzi složil právě on společně s Rozalií De Souza. Pro mne nejzajímavější předělaná věc je Spiritual South remix skladby Jazz Room. Rychlá, propracovaná, stylově nasměrovaná směrem k Africe, kde vokály vystupují místy jakoby z velké dálky a lidé je zpívající byli jakoby v tranzu. Perličkou na tomto výběru a důkazem, že některé věci nestárnou, bylo zařazení pomalé Baltimore Oriole z roku 1963. Pokud bych si nepřečetl datum jejího vzniku, věřil bych, že se jedná o nějaké současné dílo. Tak dobře se hodí mezi ostatní. Ve srovnání s prvními díly Break´n´Bossa je sedmička poměrně klidná, což jí ovšem nic neubírá na kvalitě. Když se najde někdo, kdo umí vybrat ty správné skladby tak, aby jako celek mezi sebou ladily, pak i po tolika pokračováních je stále co nabízet. Myslím si, že Massimo Napoli takovým člověkem je, stejně jako další lidé z vydavatelství Schema Records o jehož dalším vydaném hudebním materiálu si můžete přečíst zde. V nabídce je tam samozřejmě také možnost si tyto tituly i objednat. Na závěr bych si dovolil malou poznámku. Nepředpokládám, že by tento druh muziky v nějakém masovém měřítku plnil přední místa v nejrůznějších hitparádách, protože je dosti specifický. O něco takového autorům asi ani nešlo. Svoje další příznivce by si ale najít mohl. Skladby jsou to, myslím, zajímavé a když se do nich zaposloucháte, neměli by vám připadat stupidní. Kvalitu tohoto výběru oceníte s přibývajícím věkem, ale možná, že některé -náctileté může oslovit už nyní. Seznam skladeb :
Copyright © 2000-2024 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!! TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!
|
||||||||||
TV 12:59:07
