Dneska je pátek, 29.03.2024, svátek má Taťána, venku je 17°C, 180 online
TV 11:40:38

informace o recenzi

Styl
Rok
2007
Label
We Put Out Records
Hodnocení autorem:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
14362x
Přidáno:
24.03.2007
Autor:
herrspiegelmann
 

Blackfield - II

obal

Sousloví „inteligentní pop“ se používá v hudební publicistice docela často. Popravdě ale, příliš nedokážu popsat, co to znamená. S použitím slovníku cizích slov, kde u slova „inteligence“ stojí jako jeden z významů: společenská vrstva lidí vykonávající kvalifikovanou duševní činnost, bych snad tvorbu Blackfield slovem inteligentní označit mohl. Trochu náročnější už by to bylo s tím popem…

Steven Wilson je člověk, který už od malička ctí velikány Pink Floyd a už bezmála 20 let nese na britských ostrovech čestně vlajku skomírajícího progresivního psychedelického rocku. Se svoji hlavní kapelou Porcupine Tree má na kontě osm řadovek (devátá má vyjít v dubnu), mimo to několik dalších projektů a produkce kupříkladu Marillion, Opeth či chystané novinky izraelských Orphaned Land. Z Izraele je i Aviv Geffen (příbuzenský vztah s hudebním magnátem Davidem Geffenem nemají). Pro mě osobně jméno neznámé, nicméně tenhleten politický levičák a odpůrce armády se už několik let řídí heslem „láska a mír“ a od 90. roku pravidelně obsazuje přední přičky domácích hitparád. Roku 2000 pozval Geffen Wilsona s jeho kapelou do Izraele, dali šoulet a byla ruka v rukávu. Po 3 letech teď přichází sjednoceni pod jménem Blackfield s druhou deskou.

Stejně jako na prvotině jim pomohli Daniel Salomon (klávesy) a Seffy Efrat (baskytara), tedy Geffenovi spoluhráči a Porcupine Tree bicmena Gavina Harrisona nahradil jistý Tomer Z, u nějž se dá taky předpokládat, že patří ke Geffenovi. Ten se stará o piáno a o kytary, stejně jako Wilson, jenž tak zůstal jediným „neizraelcem“ v kapele.

skupina

A i když nemůžu srovnávat s tvorbou Geffena, muzika Blackfield zní hodně britsky. Rozhodně tedy nečekejte nějaké folkové prvky ani vlivy muziky středního východu. Všechno pěkně kytarově. Však i Geffen je příznivcem Pink Floyd, Radiohead, Oasis nebo třeba U2. Blackfield umí být psychedeličtí, ne však tolik jako Pink Floyd, umí být melancholičtí, ne ale tak moc jako Radiohead, umí to i rozbalit, ale ne až tak jako Oasis. Tedy ne že by neuměli, ale prostě to nedělají. Určitě to tedy neznamená, že by jejich muzika byla nějak nedotažená nebo neměla vlastní tvář. To vůbec. Naopak, oproti svému debutu Blackfield jako by drželi mnohem více při sobě. A mám-li užít přirovnání, nejvíc ze všecho mi připomínají Wilsonovu domovskou kapelu Porcupine Tree. Konkrétně jejich „písničkovější“ podobu, jakou předvedli v některých přístupnějších pasážích na jejich poslední desce „Deadwing“. Ta následující – „Fear of A Blank Planet“ – by měla být zase mnohem více progresivnější a psychedeličtější, tak třeba chtěl Wilson mezitím někde vyfiltrovat své mainstreamovější tendence. Na tvorbě muziky se ale podíleli oba muzikanti společně (o to víc by mě zajímala Geffenova vlastní práce), stejně jako na zpěvu. Ten mají oba hodně podobný a přiznám se, občas mi dělalo docela problém rozeznat, kdo zrovna zpívá. Vokály jsou stejně jako muzika uvolněné a posmutnělé a přispívají ideálně k celkové tvorbě melancholické atmosféry (zajímavá a hlavně dost nečekaná je „skřeková“ vložka v This Killer). Ne však takové, ze které by se vám chtělo hned brečet. Skladby často rozkvétají do jako by optimističtějších rozměrů, a spíše než upadat do splínů vás přinutí přemýšlet a vzpomínat a vychutnávat si u nich třeba cigaretku nebo víno. Stejně tak dobře se u nich dá ale dělat cokoliv dalšího, potom poslouží jako příjemné pozadí, které neurazí třeba ani vaše komorněji laděné spolupracovníky.

Blackfield by neměli urazit nikoho, kdo je hudebně přístupný, není žánrově vyhrazený, rád si zabrouká nějakou tu melodii či zazpívá nějaký ten refrén a nehledí na slova jako jsou „komerce“ či „střední proud“. Takových muzikantů je málo. Jak jsem řekl na začátku – inteligentní muzika – místy více pop, místy zase rock…

Tracklist:
  1. Once
  2. 1,000 People
  3. Miss U
  4. Christenings
  5. This Killer
  6. Epidemic
  7. My Gift of Silence
  8. Some Day
  9. Where Is My Love?
  10. End of The World

Copyright © 2000-2024 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny


příbuzné odkazy
Blackfieldtexty