Zrcadla – Mirrors

Alexandre Aja filmové fanoušky navnadil nekompromisní kruťárnou Noc s nabroušenou břitvou, ale hororové milovníky si dokonale omotal kolem prstu až remakem Hory mají oči. Atmosférický, nelítostný boj sympatické rodiny s hordou zmutovaných kanibalů byl brutální, bezcitný a fungující.

A tak se logicky každý těšil na jeho další projekt, remake hororu z Jižní Koreje Geoul sokeuro (2003). Americká verze se objevila pod názvem Mirrors a do hlavní role byl obsazen proslulý divočák Kiefer Sutherland.

Ztvárnil expolicistu Bena, který poté, co ve výkonu služby zastřelil člověka, odešel z práce, propadl alkoholu a opustila ho manželka Amy (Paula Patton) i s dvěma dětmi Michaelem (Cameron Boyce) a Daisy (Erica Gluck).

Ben přespává u své sestry Angely (Amy Smart) a v noci pracuje jako hlídač v bývalém obchodním středisku, které před mnoha lety zničil požár.

Zdánlivě nudná a nezáživná práce, ale až do té doby, než Ben zjistí, že jeho předchůdce spáchal dost podivnou sebevraždu a na klidu mu nepřidá ani to, že muž, který způsobil požár, viděl v zrcadlech podivné výjevy, které vedly k smrti jeho rodiny. A Ben začíná v zrcadlech vídat velmi znepokojující věci.

Samozřejmě začne pátrat po tom, co se děje, protože chce zachránit své milované a v této chvíli začíná standardní dění ve stylu – zjistí, kdo by mu mohl poradit, najde ho, ten je mrtvý, v jeho odkazu jsou však další stopy, hledá někoho dalšího… Zrcadla nejsou scénáristicky žádným veledílem.

Ale to ve své podstatě nebyly ani Hory mají oči. Důležité je, že Aja nezapomněl pracovat s atmosférou. Ze Zrcadel sálá mrazivý strach, stísněnost a pocit bezvýchodnosti. Ať už jsou to velmi krvavé výjevy v odrazu nebo jen to, že Neviditelné zlo škrábe na zrcadlo něčí jméno, vše funguje.

Aja si samozřejmě nebere servítky a nevyhýbá se krvavým momentům, a že některé jsou opravdu docela dost brutální, to vám říkat nemusím. Není to násilí ve stylu: „Šokovat, za každou cenu“, ale spíše je nápomocno tomu, aby Zrcadla působila nekompromisně a temně.

Ať už je váš názor na Kiefera jakýkoliv (a že mu plno lidí nemůže přijít na jméno), tak své role se zhostil na jedničku, agresivní opilecký bývalý polda mu sedí (sám má s podobným chováním, alespoň dle některých novinářů, notné zkušenosti) a není těžké porozumět tomu, jak se cítí a vše prožívá.

Na diváka působí i jeho zmatenost, kdy mu samozřejmě nikdo nevěří a jeho blízcí se domnívají, že je to vliv alkoholu a psychického stresu.

Zrcadla jsou o něco komornější, než Hory mají oči, neumře tu příliš lidí (ale jako bylo řečeno, skonají velmi nepříjemnými způsoby) a ani finále (které je mimochodem poněkud otřepané a okoukané a něco podobného nabídne každý druhý mysteriózní film) není žádnou divokou krvavou jízdou.

Ani samotný závěr film není tak úplně vkusný, respektive je to otázka úhlu pohledu. Jestliže máte rádi rádoby šokující pointy, budete spokojeni, ale jestliže už máte v žánru nějaké ty zkušenosti, spíše vám to vyvolá úsměv na rtech.

Ovšem Alexandre Aja se rozhodně nemá za co stydět, řemeslně zvládl film na jedničku a to, že scénář (na kterém se ale podílel) není úplně z nejdotaženější, se mu dá odpustit, protože Zrcadla umějí hodně slušně vyděsit.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!