Zahulíme, uvidíme 2 – Harold & Kumar Escape from Guantanamo Bay

  Rok 2004. Rok, ve kterém byl jeden z nejpraštěnějších filmů Zahulíme, uvidíme. Šílená jízda asijské slušňáka Harolda (John Cho) a věčně zhuleného Kumara (Kal Penn), kteří se rozhodli, že si za každou cenu užijí minihamburgerů z fastfoodu White Castle. Ale nebyla to taková sranda, jak čekali a než si jejich chuťové kanálky mohly vychutnávat mleté maso pečené na přepáleném oleji, čekalo je hodně komplikací.

Nakonec vše dobře dopadlo, slušně se nadlábli a Harold se nakonec dal dohromady i se svou snovou sousedkou Marii (Paula Garcés). Jenže ona zrovna odjížděla do Amsterdamu. A pánové se rozhodli, že se vydají za ní.

Člověk by řekl, že dopravit se letadlem do Amsterdamu nebude až tak velký problém. Ale to by nesměl cestovat i Kumar. Přece jen, když je Ind na palubě letadla plného Američanů vyděšených z teroristických útoků, v jedné ruce mává blikající trubkou (která slouží k bezaromatickému hulení trávy) a v druhé ruce zapalovačem, je to dokonalý recept na paniku

Vyústí to v to, že jsou oba cestovatelé zatčeni a přepraveni do věznice na Guantanamu. A moc se jim tam nelíbí, a to nejen proto, že zdejší specialitou je „španělský ptáček“ (ale je to spíše „ptáček“ dozorců). Nakonec se jim podaří uprchnout a dostat se zpět do Ameriky. Ovšem tím to teprve začíná. Vládní zaměstnanci po nich, jako po zdánlivých uprchlých teroristech, pasou jako slepice po flusu.

Jejich úprk je tedy hlavní dějovou linkou na kterou je nalepeno slušné množství bizardních scén, které jsou dostatečnou zárukou toho, že se i z druhého dílu stane kultovní podívaná. Ne ve stylu: „To je naprosto báječný film, který je řemeslně dokonale zvládnutý a plný vynikajících hereckých výkonů“, ale spíše: „Ty v*le, viděl jsi dvojku Zahulíme, uvidíme? To je taková ptákovina, to musíš vidět“.

Ptákovina to je, naprosto ujetá, je tu všechno od přehlídky vagin, litrů spermatu, dětí, které zplodil bratr a sestra, prostitutky, která má prsa velikosti dvou vzducholodí, jednorožců se zářícím rohem až po Neila Patricka Harrise.

Ono tu vlastně nic nemá logiku. Celý film je jedna praštěná scéna za druhou, aniž by dohromady dávaly nějaký hlubší smysl. Jenže o to tu ani nejde, hlavní je, že všechny jsou tak praštěné, že vás obvykle donutí v jedné chvíli nevěřícně zírat a v další už se smát na úchylností scénáře, který je schopen naservírovat vám něco tak ujetého.

Humor je tu přímý, nechutný, ale i když sám nejsem fanouškem komedií, ve které stříkají tělesné tekutiny horem dolem, tentokráte mi to vůbec nevadilo. Film je totiž natočen ne s účelem znechutit, ale spíše vyrazit dech. A i když se mu občas daří i to první, to druhé se stane zaručeně.

Není divu, že film nevydělal nějak závratnou sumu (při rozpočtu 12 milionů dolarů jich vydělal něco málo přes 43 milionů dolarů). Nedovedu si představit, že by se z něčeho takového mohl stát kinohit. Nejde o davovou zábavu, na kterou by se hrnuly rodiny s dětmi. Ale ti, kteří viděli první díl a ví, co od Zahulíme, uvidíme čekat, budou plně spokojeni. Stejně jako v prvním dílu i tentokráte se neustále něco (praštěného) děje. Film odsýpá jedna radost, otrlejší určitě pobaví a odzbrojí svou přímostí a šíleností.

Režie: John Hurwitz, Hayden Schlossberg
Hrají: John Cho, Kal Penn, Rob Corddry, Jack Conley, Roger Bart, Neil Patrick Harris, Danneel Harris, Eric Winter, Paula Garcés

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!