Osvícení (The Shining)

Pokud hledáte film, který by dostatečně prověřil kvalitu vašich svěračů, pak vězte, že jste na něj právě narazili. Tento horor je od začátku až do konce krystalicky čistý, plíživý děs, který se vám mrazivě zakousne do morku kostí a vtáhne vás do ukrutného království bolesti, nervy drásajícího strachu a… smrti. Dobře si rozmyslete, jestli opravdu chcete toto mistrovské dílo vidět, protože poté, co zmáčknete na svém videu tlačítko „play“, už nebude cesty zpět.



Natočit opravdu dobrý horor, jenž by diváky dokonale vystrašil, je obtížné. Většinou se to nepodaří a vznikají céčkové (béčka nepodceňovat, i tam se často najde nejeden skvost stříbrného plátna respektive videa) tituly, které zaplňují regály zapadlých videopůjčoven. Dávno pohaslé hvězdy zde ječí o sto šest a nechávají se zmasakrovat špatně namaskovanými kolegy, kteří představují zombíky, upíry či jiné zplozence pekel. Režiséři většinou nejsou tak umělecky nadaní, jejich snaha je vyloženě směšná a „skutek (v tomto případě strach) utek“. Chudák divák může jen zpytovat svědomí a klást si otázky: „Jak jsem za tohle mohl utratit peníze?“



Aby nedošlo k omylu, mluvím zde o filmech, kde se tvůrci pokoušejí zhmotnit hrůzu a ne o snímcích vyloženě zábavných, kde je zlo líčeno s nadsázkou a jde tady hlavně o zábavu. To je potom jiná. Nyní mám na mysli snímky jako např. Psycho. K natočení tohoto druhu hororu je zapotřebí vynikajícího režiséra, dobrou předlohu a skvělého herce, jenž by dokázal vtisknout své postavě opravdu temné vlastnosti. To všechno film Osvícení má a díky tomu vznikl jeden z nejlepších hororových snímků všech dob.



Jako předloha posloužilo dílo Stephena „bestsellera“ Kinga, což už samo o sobě zaručuje kvalitu, neboť tento spisovatel se drží na pomyslném knižním výslunní již pěknou řádku let a je to komerčně nejúspěšnější autor vůbec. Chrlí jeden svazek za druhým a zdá se, že studnice jeho nápadů snad nikdy nevyschne (možná ani po smrti ne). S darem vyprávět děsuplné příběhy se musel narodit, jinak to ani není možné. Děj se zdánlivě vleče, ale ve skutečnosti nás pomalu pohlcuje, rozkládá. Vyvolává v nás strach, který nám radí, abychom knihu co nejdříve někam navždy ukryli (nejlépe do mrazničky, jak by nám jistě doporučil jeden z „Přátel“ Joey), ale my nemůžeme a prostě to musíme dočíst až do konce. Stejný mrazivý styl má i tento film.



Správný horor se musí odehrávat na vzdáleném, od civilizace odtrženém místě, které je spojeno s nějakou strašlivou událostí. Zde máme hotel kdesi ve Skalistých horách, jenž byl postaven na bývalém indiánském pohřebišti. Jestli stavbaři mrtvoly vykopali, obrátili a pak pochcali, to řečeno nebylo, ale i tak se domnívám, že jako zápletka to bohatě stačí. Příběh se odehrává v zimě, kdy je v hotelu pouze správce (Jack Nicholson) se svou manželkou a synem, který je nadán „osvícením“, vlastností, jež mu umožňuje číst myšlenky druhých a vidět budoucnost. Že v obrovském hotelu nebudou tak docela sami snad ani říkat nemusím, ještě prozradím, že minulý správce se zbláznil a sekerou zmasakroval svou rodinu.



O originalitě a velké působivosti snímku vás přesvědčí už úvodní záběry přírody, kterou narušuje jen auto, které míří k hotelu. Je to natočeno vskutku impozantně. Nepoužité záběry o dva roky později zužitkoval Ridley Scott pro producenty vynucené „zelené finále“ Blade Runnera. Dokonalá kompozice obrazu, to je asi ta nejlepší vizitka možná trochu podivínského, ale každopádně geniálního režiséra Stanleyho Kubricka, který nedávno zemřel těsně před premiérou svého snímku Eyes wide shut (plánovaného projektu A. I.- Umělá inteligence se pak ujal Steven Spielberg). Stanley Kubrick byl perfekcionalista, všechno muselo přesně sedět, každý centimetr filmu musel být stoprocentně funkční. Proto se také se svými díly neustále piplal a přestříhával je, někdy i po premiéře. Jen málo filmařů se dostane takhle blízko k dokonalosti (která je vlastností pouze Boží, pravil by Goethe), jak to dokázal on. Osvícení patří ke Kubrickovým nejpovedenějším kouskům. Dlouhé pomalé záběry, které jsou podpořeny výbornou temnou hudbou, vytvářejí nezaměnitelnou, nepříjemně děsivou atmosféru, která ve vás vyvolá pocity podobné dušení. Velký hotel se najednou mění v samotné peklo, je vám špatně a obáváte se další scény. Co zase přijde? Co to zase bude hrozného?



Oscarový Jack Nicholson vytvořil jednu ze svých nejlepších kreací. Jeho postupná proměna je dokonalá a v závěru, když už se úplně pomátne, to jsou hotové hody. Ostatní představitelé za ním ovšem zdaleka nezaostávají. Stanley Kubrick by jim to stejně nedovolil, neboť o něm bylo známo, že zacházel s herci tvrdě a nejednou se s někým dostal do křížku (naposledy to byl Tom Cruise při natáčení již zmíněného snímku Eyes wide shut). Scény se prostě opakovaly tak dlouho, dokud mistr nebyl spokojen. Došlo samozřejmě i na mnoho dotáček.



Tento horor je opravdu hodně povedený, zaručeně navodí ty nejnepříjemnější pocity. Pokud se rozhodnete film sledovat na chatě obklopené pouze temným lesem, noc již bude v plném proudu a k tomu se ještě dostaví bouře, pak vám radím vykašlat se na předsudky a vzít si pampersky. V opačném případě vám hrozí, že si na pěknou chvíli znepřátelíte pračku.Tak silný dojem tento film zanechává, to mi věřte. Ponořit se do světa spisovatelsky „osvíceného“ Stephena Kinga očima filmařsky „osvíceného“ Stanleyho Kubricka za vydatného přispění herecky „osvíceného“ Jacka Nicholsona je zkrátka něco úžasného, je to prostě filmové… (p)osvícení.





Námět: Stephen King

Režie: Stanley Kubrick
Hrají: Jack Nicholson, Shelley Duvall, Danny Lloyd

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!