Kronika rodu Spiderwicků - Spiderwick Chronicles

Harry Potter je továrna na peníze, a to pořádné. Díky němu získala rodinná fantasy pověst výdělečných projektů. Objevilo se jich za posledních pár let relativně slušné množství, ale kromě Letopisů Narnie (mluvíme o prvním dílu) žádné výrazněji neuspělo.

Ani Kronika rodu Spiderwicků nevydělala nějak závratné peníze, ale menší útěchou pro tvůrce může být to, že by si je zasloužila. Jde totiž o docela kvalnitní kousek, který by fanouška žánru neměl výrazně zklamat.

Osobně si myslím, že důvod, proč Kronika rodu Spiderwicků výrazněji neuspěla v kinech je to, že není obrazovně až tak bombastická jako například zmíněná Narnie. Jde o minimalističtější podívanou, která je o poznání méně triková.

Do středu dění se dostane rodina čítající starostlivou matku, mladší dvojčata bratry a starší ráznou sestru. Vydávají se do zděděného domu, protože nemají dostatek peněz, aby mohli žít v drahém New Yorku. Vypadá to, že největším problémem bude zvyknout si na maloměsto, ale omyl. Jeden z bratrů najde podivnou knihu, která popisuje magické bytosti, které jsou viditelné jen tehdy, pokud chtějí.

Ale po knize pase i brutální obr a jeho skřetí armáda, kteří hodlají zničit všechny pohádkové tvory a zlikvidovat tak to jediné, co jim stojí v dobytí lidského světa. Kniha zvaná Klíč se jim tak logicky nesmí dostat do pazour. Zatím je chráněna za magickým kruhem, který obklopuje dům, ale ten se jim podaří dříve nebo později prolomit.

A tak se rodinka musí postavit vojsku krvelačných monster. Bojovat se proti nim dá například tomatovou omáčkou, která funguje jako kyselina nebo solí.

Přestože si film drží nádech pohádky, tak si s brutalitou neláme hlavu. Když pomineme hejkala, který přežvykuje zpěvné ptactvo, tak skřeti, kterým se rozteče obličej po zásahu rajskou nebo jsou jim useknuty končetiny děti asi až tak nenadchnou.

Jsou pro ně ale přichystány i líbivější scény, jako je let na zádech gryfa nebo návštěva pestrobarevné říše elfíků, kteří drží v zajetí autora Klíče. Některé momenty jsou opravdu úchvatné a fungují jako spolehlivá potěch pro oko.

I tak ale vizuálně působí Kronika rodu Spiderwicků jako „chudý příbuzný“. Problémem je, že když se řekne slovo „fantasy“ plno z nás vyskočí představa monumentální bitev tisíců vojáků, nad jejichž hlavami se vznáší okřídlená monstra. Kronika rodu Spiderwicků je mnohem komornější.

Ale to neznamená, že nebyla zábavná. Uteče rychle, překvapí i rozesměje.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!