Hory mají oči - Hills have eyes

Aneb interaktivní návod, jak vraždit krumpáčem na 100 a 1 způsob.

Alexandre Aja, scénárista a režisér snímku Noc s nabroušenou břitvou (Haute tension, 2003) nebo krátkometrážní prvotiny Over the Rainbow uvedené na festivalu v Cannes roku 1997 o sobě dává opět vědět hororovým remakem stejnojmenného filmu z roku 1977 pro otrlé s názvem Hory mají oči (Hills have eyes).

Příběh, jak už to u hororového žánru bývá, je jen nastíněn v úvodních titulcích a odkazuje na nukleární testy armády Spojených států kdesi v Mexické poušti spojené s násilným vystěhováním horníků z dané oblasti. Přes tuto oblast projíždí typická americká rodina s karavanem a vidinou příjemně strávené dovolené v Kalifornii. Na radu pumpaře, jehož herecký výkon přesahuje jeho přesvědčivost, se rodina rozhodne použít zkratku, kde je potká zdánlivě obyčejná nehoda, která se má změnit na jatka nejhrubšího zrna a boj o holý život. Na scéně se začínají objevovat zmutovaní horníci, kteří v domnění, že je jejich doly ochrání od radioaktivního spadu, neopustili místo jaderných testů a začíná krveprolití na obou stranách. Na své se v tomto okamžiku dostávají milovníci různých druhů bizarních rozštěpů (zaječích pysků) a obličejů připomínající rozteklé volské oko, o které ve filmu není nouze. Nutno podotknout, že mi při druhém shlédnutí v hlavě vyvstávaly různé obrazy z herní série Fallout – někdy až příliš podobné na to, aby to byla náhoda..

Samotný film začíná nabírat obrátky zhruba v polovině, do té doby je věnována pozornost hercům a jejich charakterům, které má divák za tu dobu dostatek času velmi dobře poznat. V hereckém obsazení divák najde spíše méně známé hvězdy hollywoodského nebe, čímž se nijak nesnažím shazovat jejich herecké schopnosti. V hlavních rolích se zde objevují jména jako Ted Levine alias hlava rodiny, herec mající za sebou menší role ve filmech Wild Wild West, Evoluce nebo postavu ředitele policejního oddělení v televizním seriálu Monk, Kathleen Quinland (American Grafitti, Apollo 13) v roli jeho manželky a mladí herci Dan Byrd, Emilie de Ravin a Vinessa Shaw coby jejich děti. Zvláštní pozornost a zejména herecký prostor tu dostává Pyro ze série X-Men Aaron Stanford, který ve filmu hraje svým způsobem hlavní roli – a hraje ji zatraceně dobře.

Prostředí, ve kterém se film odehrává je umístěno kdesi v Mexické poušti plné balvanů a ostře řezaných, zlatavě zbarvených skal. Zde se ukazuje perfektní práce s kamerou, bez které by skály vypadaly prostě jako kusy skal a balvany jako balvany. Pomalu klouzající kamera nad terénem a pátrající z pohledu první osoby mezi různými trhlinami a prohlubněmi dává místu děsivý a hrůzostrašný nádech, který stále nutí diváka k myšlence „Sakra, tam už přece někdo musí bejt !“, především v první polovině filmu.

Snímek záměrně rozděluji na dvě poloviny. Proč?

Film vás dovede perfektně vtáhnout do děje. Zásadní kámen úrazu leží ve zmiňované polovině filmu, kdy je rodina otřesena po nočním napadení zmutovanými horníky. Samotná scéna je natočena perfektně, divák cítí bezmoc, stísněnost a vztek, v dáli hoří otec, v karavanu krev cáká proudem.. Může to znít šíleně, ale tato scéna je z celého filmu nejsilnější. Pak se totiž film mění doslova a do písmene v jatka s klasickým rambo závěrem, kdy se zkrvavený hrdina Doug (Aaron Stanford) vrací ze své procházky do vesnice horníků (kde už je v tu dobu jaksi… mrtvo) k rodině, respektive k tomu, co z ní zbylo a vzdalující se kamera do hledí dalekohledu dává tušit věci příští. Nemám nic proti jednotlivci-hrdinovi stojícímu proti přesile, kterou jakýmsi zázrakem přemůže, v zásadě nemám nic proti brutálnímu násilí na filmovém plátně a věřím, že v jistých filmech je to více méně nutnost, ale v Hory mají oči je to jistě úsek, který rozvířil různá internetová fóra a rozdělí fanoušky Aji na dva nesmiřitelné tábory.

Hory mají oči je bezesporu kvalitní snímek, ve kterém Alexandre Aja ukázal, že do starého železa rozhodně nepatří. Ukazuje to při práci s kamerou, výběrem herců a celkovou atmosférou filmu. V porovnání s Haute Tension je snímek pravděpodobně slabší, což ale nic nemění na tom, že jsem se při jeho sledování bavil a kdykoliv se na něj znovu podívám. Pokud patříte k fandům žánru, nevadí vám krvavé scény, nevšední mordy ani výše zmíněný krvavý rambo závěr spojený s občasným Fallout flashbackem, nezbývá mi, než vám tento 107 minut dlouhý snímek vřele doporučit.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!